Podle organizátorů cen „dodávala divákům tehdejší Československé televize nejen potřebné informace, ale zejména morální oporu v nejistých chvílích“. Po dvacet let pak mohla pracovat pouze jako uklízečka, servírka či prodavačka, přesto se aktivně angažovala v disentu a je signatářkou Charty 77.

Moučkovou vybrala patnáctičlenná porota, složená z předních postav české kultury, politiky a vědy, v čele s lékařem, profesorem Janem Pirkem. Kritériem pro udělení ceny je odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost.

„Kamila Moučková svým životem a svými postoji zcela splňuje všechna čtyři kritéria, která jsou základními aspekty pro udělení Ceny Arnošta Lustiga. Její morální kvality se v plné míře prokázaly při Pražském jaru 1968. Z televizního studia ji tehdy doslova vyvedli sovětští vojáci s nabitými samopaly přitisknutými na její záda. Všichni dobře víme, jakým perzekucím byla pak díky své návazné protirežimní činnosti vystavena. Přes veškerý nátlak však nikdy od svých názorů neustoupila,“ konstatoval profesor Jan Pirk.

Arnošt Lustig byl český židovský spisovatel, jehož celoživotním tématem se stal holokaust. Zažil Terezín, Osvětim i Buchenwald. V dubnu 1945 uprchl z transportu smrti (z Buchenwaldu do Dachau) a ukrýval se až do konce války v Praze. Přišel však o celou svoji rodinu.

K jeho nejslavnějším knihám patří Démanty noci, Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou či Dita Saxová. Zemřel 26. února 2011.