Hlavní obsah

Nejlepší české divadlo nespí na vavřínech

Právo, Jiří P. Kříž

Tým, který na začátku března inscenací Ucpanej systém podle Irvina Welshe vytáhl Dejvické divadlo k suverénnímu vítězství při udílení Radokových cen za rok 2012, se znovu zaskvěl v plné síle - tentokrát s Rackem A. P. Čechova. Inscenace se zařadila k nejlepším na českých jevištích: Lébl v Praze, Morávek v Hradci, Krejčí v Ostravě, Fedotov v Karlových Varech.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Racka Ninu Zarečnou, dceru bohatého statkáře, hraje podmanivě Veronika Kubařová.

Článek

Rozhodně ale stojí i nad všemi připomenutými inscenacemi fantastickým hereckým pojetím, jež aktérům vštípil fenomén Michal Vajdička. Ruku v ruce s originální scénografií Pavla Andraška se také Praha dočkala prvního vážného uchazeče o ocenění za divadelní rok 2013.

Racka Treplev nezastřelí

Nápad hrát Racka nikoli na břehu jezera a v zatuchlých venkovských salonech, nýbrž v obrazárně se dvěma dveřními vstupy, za nimiž je vidět další panelové uspořádaní výtvarných artefaktů, které postavy hry při návštěvách postupně uboze rozkrádají, považuji za geniální - a slovansky aktuální. A i toho racka Treplev nezastřelí. Vyřízne ho z obrazu! Námět na krátkou povídku.

Vajdička s dramaturgy Danielem Majlingem a Evou Sukovou přizpůsobili inscenační koncepci také překlad Racka Leoše Suchařípy. A hlavně objevili geniální etudy mimoslovní komunikace, s dialogy naprosto kompatibilní: zasedací pořádek na židlích před vystoupením Zarečné v nových formách Trepleva, vyzývavá Nina v svůdném dialogu se spisovatelem Trigorinem...

To už jsem u dominantního hereckého ztvárnění, doprovozeného znovu hudebními motivy Mariána Čekovského (jako v Ucpaným systému). Suverénní projev Kláry Melíškové v roli Arkadinové; od klidné mocenské převahy nad slabošským Trigorinem až po hysterickou zběsilost ve chvílích, kdy se cítí být ohrožena.

O promarněných životech

Dokonalá vyzývavost erotické Sirény Zarečné nejenom v Treplevově dramatu, ale i v životě, to vše v pojetí Veroniky Kubařové. A zmámení chlapi kolem ní: od pragmaticky rezignovaného lékaře Dorna Davida Novotného až po umírajícího Sorina Miroslava Krobota. Do alkoholového rauše se propadající Máša Lenky Krobotové.

Vyprahlý Trigorin pohrdající sám sebou Václava Trojana, nevyléčitelný egocentrik Treplev Jaroslava Plesla, zpitoměla učitelská nicka Medveděnko Václava Neužila...

Dokonalá práce s velkým hereckým detailem vyrůstá z civilního půdorysu, ale vždy jako součást neopakovatelného, suverénního obrazu promarněných životů. Mezi námi - dalo by se to všechno o dvacet minut zkrátit.

Dejvické divadlo Praha - Anton Pavlovič Čechov: Racek. Překlad Leoš Suchařípa. Režie Michal Vajdička, dramaturgie Daniel Majling, Eva Suková, scéna Pavol Andraško, kostýmy Katarína Hollá, hudba Marián Čekovský. Premiéry 21. a 24. března 2013.

Celkové hodnocení: 95%

Reklama

Výběr článků

Načítám