Velmi rozsáhlý román se odehrává ve dvou rovinách. V jedné vypráví o svých cestách mladý intelektuál, který cestuje po čínském venkově. V druhé mluví muž se ženou a v jejich rozhovoru se střetávají dva odlišné způsoby myšlení a hlavně cítění.

Na venkově poutník odhaluje dávné tradice, již pokryté vrstvou prachu, a vyzývá poslední pamětníky, aby mu ukázali staré rituály, zazpívali lidové písně či vyprávěli lidové příběhy a legendy.

Toulky přírodou i vesnicemi ho inspirují k filozofickým úvahám, inspirovaným taoismem, buddhismem nebo i příhodami a náhodnými setkáními na venkovských silnicích. Uvažuje o tom, jak komunistický převrat rozdrtil věky platící společenské normy. V obrovské a neotesané Číně tehdy došlo k ještě mnohem větším absurditám než v poklidném středoevropském prostoru. A o tom, jak se některé zvyky přece jen nepodařilo zadupat do země.

Většinu cesty se také setkává se ženami a ty ho zase inspirují k úvahám o vztazích. Všude sbírá příběhy. Ty o čínských ženách - zavržených společností, odsuzovaných hloupými omezenci, nucených k vykalkulovaným sňatkům či k žebrotě - patří k nejkrutějším.

Celkové hodnocení: 85 %