Hlavní obsah

Archive přivezou čtyři zpěváky a album o lásce

Právo, Šárka Hellerová

Své letošní album With Us Until You’re Dead představí 2. prosince v pražském Lucerna Music Baru britsko-francouzský projekt Archive. Danny Griffiths poskytl Právu rozhovor.

Foto: Foto: archiv DSmackU

Archive míří do Prahy.

Článek

Před dvěma lety jste v rozhovoru pro Právo tvrdil, že chcete prorazit v Americe. Už se vám to podařilo?

Ne, bohužel pořád je naší doménou hlavně Velká Británie. Stále se ale snažíme, měli jsme tam několik koncertů. Je to pomalý proces. Album With Us Until You’re Dead vydávame všude možně po světě. Jedeme na turné po Evropě a Amerika je stále náš cíl.

S kolika zpěváky jste na turné?

Se čtyřmi.

Tvrdíte, že vaším cílem pro živé vystupování je dokonalost. Co je na jejím dosažení nejtěžší?

Jde nám o to, aby písničky na pódiu zazněly přesně tak, jako na desce. Dosáhnout toho ale není tak jednoduché, reprodukovat studiový zvuk živě je složité. V nahrávání je jistá alchymie, která na pódiu funguje trochu jinak. My ale nezačneme turné, dokud se nám nepodaří to zahrát naživo správně. Přibližujeme se původnímu zvuku, co nejvíce to jde. A i na turné k této desce se nám to, myslím, vede perfektně. Je to úžasné. Makáme na tom.

Darius Keeler, který společně s vámi tvoří jádro Archive, řekl o textech na albu, že jsou to osobní milostné písně. Nedělal si legraci? V písničkách jsou totiž dost temné texty.

Nevtipkoval, milostné téma se objevuje ve všech písních. Nejedná se o nějaký koncept, ale ty písničky jsou skutečně osobní a jsou o lásce. Některé naše dřívější texty vycházely spíš z pozorování, ale tyhle jdou z nitra. A láska přece není vždy jen veselá, že? Je to pohled na ni z té temnější stránky.

Zdá se, že jste se u nové desky snažili o rozmáchlejší zvuk. Je to tak?

Řekl bych, že jsme se především snažili, aby byl pestřejší a dynamický. Album mělo velmi náročnou produkci, snažili jsme se, aby zvuk rezonoval s tématem lásky. Výsledek se nám zdá přirozený.

Vždy spolupracujete s několika zpěváky. Stává se vám, že o nějakou píseň stojí jiný interpret, než komu jste ji přidělil?

Když píšeme písničku, máme většinou přesnou představu o tom, jaký vokál bychom v ní rádi slyšeli. Většinou je to snadná volba. Ještě se nám nestalo, že by někdo z našich zpěváků žárlil na kolegu za to, že má v repertoáru nějakou písničku. To je docela štěstí, mohli by se klidně hádat, že?

Reklama

Výběr článků

Načítám