Po dalších dvaatřicet let zůstali přáteli. Holmberg byl prvním z nakladatelských redaktorů, který viděl jeho rukopisy. Těsně před smrtí s ním Larsson probíral detaily čtvrtého dílu. Do roku 2011 se prodalo 50 miliónů jeho knih, z toho jen v USA 14 miliónů, 2,5 miliónu v elektronické podobě.

Larsson se narodil osmnáctiletým nesezdaným rodičům, kteří jeho výchovu nechali na rodičích matky. Jeho hrdinou se tak na dělnickém severu stal dědeček Severin, jeden ze švédských komunistů vidících za 2. světové války, kdy řada Švédů vstupovala do jednotek SS, naději v Sovětském svazu. Odtud i Stiegova citlivost k otázkám neonacismu spojených s krajní pravicí.

Prokletí rodiny nebo tajná vražda?

Autoři komentují mimo jiné den Larssonovy smrti, jejíž příčinou se stal infarkt, který ho postihl v okamžiku, když byl jako šéfredaktor v redakci časopisu Expo, soustředícího se na mapování projevů nedemokratických, rasistických aktivit. Stalo se tak 9. listopadu, v den výročí křišťálové noci připomínající židovské pogromy v nacistickém Německu.

Mnozí v tom vidí symboliku, případně obžalovávají neznámé osoby z tajené vraždy. Pravda je, že časopis Hnutí árijského odporu zveřejnil v roce 1993 jeho fotku a výzvu, aby byl coby „nepřítel bílé rasy“ odstraněn.

Ze sebraných údajů však vyplývá, že infarkt je prokletím rodiny. Dědeček Severin na něj zemřel v šestapadesáti, babička Tekla v sedmapadesáti letech, matka Vivianne pak v šestapadesáti. Kniha je pozoruhodný koktejl studií a rozhovorů přibližujících osobnost spisovatele, který působivě vypověděl o ponížení i o vzpouře proti nelidskému jednání.

Celkové hodnocení: 85 %