Hlavní obsah

Nobelovu cenu za literaturu má švédský básník Tomas Tranströmer

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Držitelem Nobelovy ceny za literaturu se pro rok 2011 stal osmdesátiletý švédský básník a překladatel Tomas Tranströmer. Oznámil to ve čtvrtek ve Stockholmu tajemník Švédské akademie Peter Englund.

Článek

Tranströmer je 108. držitelem nejprestižnějšího ocenění svého druhu na světě. V ČR je tento autor neznámý, na trhu není jediná jeho kniha v češtině.

Ukázky z jeho poezie v Česku vyšly pouze v časopise Světová literatura 1992/4 a v antologii Ostrými paprsky (1999).

Na Slovensku vyšla v roce 2001 sbírka Medzi allegrom a lamentom. Podle vydavatele švédský básník pokračuje v modernistických tradicích a jeho jedinečnost spočívá ve schopnosti přesného obrazného pojmenování a téměř orientálního spojení vizuálních a citových vjemů. Má blízko k přírodě, k mysticismu i k říši lidského podvědomí.

Letošní volba by mohla vzbudit kontroverze, protože Švédská akademie v minulých letech čelila kritice, že se při výběru soustřeďuje na evropskou literární scénu. Výbor švédských akademiků dokonce najal další experty, aby hodnotili literární díla z neevropských zemí.

Letošní volba by mohla vzbudit kontroverze, protože Švédská akademie v minulých letech čelila kritice, že se při výběru soustřeďuje na evropskou literární scénu. Výbor švédských akademiků dokonce najal další experty, aby hodnotili literární díla z neevropských zemí.

Evropané získali sedm z posledních deseti ocenění. Do USA putovala cena za literaturu naposledy v roce 1993, zatímco loni získal cenu za literaturu peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa.

Prestižní ocenění nesou jméno švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela (1833-1896). Ten ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě.

Miláček Švédů

Laureát Nobelovy ceny je miláčkem Švédů, cenu měl dostat už dávno, uvedla překladatelka ze švédštiny Helena Stiessová ze švédského velvyslanectví v Praze v reakci na udílení cen Královské akademie. Tranströmerovu poezii přirovnala k básním Jana Skácela - je podobně průzračná a krásná. Do češtiny bylo přeloženo jen pár básní, díky Nobelově ceně by se prý ale mohly dočkat překladu některé z jeho asi 11 sbírek.

Laureát Nobelovy ceny je miláčkem Švédů, cenu měl dostat už dávno, uvedla překladatelka ze švédštiny Helena Stiessová ze švédského velvyslanectví v Praze v reakci na udílení cen Královské akademie. Tranströmerovu poezii přirovnala k básním Jana Skácela - je podobně průzračná a krásná. Do češtiny bylo přeloženo jen pár básní, díky Nobelově ceně by se prý ale mohly dočkat překladu některé z jeho asi 11 sbírek.

Laureát Nobelovy ceny je miláčkem Švédů, cenu měl dostat už dávno, uvedla překladatelka ze švédštiny Helena Stiessová ze švédského velvyslanectví v Praze v reakci na udílení cen Královské akademie. Tranströmerovu poezii přirovnala k básním Jana Skácela - je podobně průzračná a krásná. Do češtiny bylo přeloženo jen pár básní, díky Nobelově ceně by se prý ale mohly dočkat překladu některé z jeho asi 11 sbírek. "On je opravdu hrozně známý ve Švédsku a je to prostě velmi milovaný autor, opravdu oblíbený. Je tak přístupný a zároveň si zachovává takovou širokou perspektivu a zřejmě prostě oslovuje Švédy hodně do hloubky. Já si myslím, že tam byl pocit, že tu Nobelovu cenu měl dostat už dávno," uvedla Stiessová. Ve Švédsku se prý totiž poezie čte mnohem více než například v České republice.

Laureát Nobelovy ceny je miláčkem Švédů, cenu měl dostat už dávno, uvedla překladatelka ze švédštiny Helena Stiessová ze švédského velvyslanectví v Praze v reakci na udílení cen Královské akademie. Tranströmerovu poezii přirovnala k básním Jana Skácela - je podobně průzračná a krásná. Do češtiny bylo přeloženo jen pár básní, díky Nobelově ceně by se prý ale mohly dočkat překladu některé z jeho asi 11 sbírek. "On je opravdu hrozně známý ve Švédsku a je to prostě velmi milovaný autor, opravdu oblíbený. Je tak přístupný a zároveň si zachovává takovou širokou perspektivu a zřejmě prostě oslovuje Švédy hodně do hloubky. Já si myslím, že tam byl pocit, že tu Nobelovu cenu měl dostat už dávno," uvedla Stiessová. Ve Švédsku se prý totiž poezie čte mnohem více než například v České republice.

Tranströmer píše volným veršem, napsal i několik básní v japonské formě haiku. "Není to složitá poezie, obrazy vám naskakují prostě samy, a tím se určitě dá vysvětlit i ta jeho širší obliba," uvedla Stiessová. Už jeho první sbírka 17 dikter (17 básní) se stala jedním z nejpozitivněji hodnoceným debutem dekády. Mezi jeho další významná díla patří sbírky Klanger och spar (Zvuky a písně) nebo Östersjöar (Balt).

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám