Článek
Výsledky publikované v knize Německé a české malířství 1230 - 1430 (nakladatelství Imhof) jsou pro nás o to zajímavější, že čtyři deskové obrazy z Berlína jsou podle Kemperdicka zcela nepochybně z Čech, kdy tu vládl Karel IV. a jeho synové.
Jeden z nich je mezi českými odborníky už léta dobře znám – jde o téměř dvoumetrovou Kladskou madonu, kterou si nechal namalovat arcibiskup Arnošt z Pardubic. Jen pražská Národní galerie má díky Vyšebrodskému mistrovi dílo umělecky srovnatelné úrovně, a kdyby Kladskou madonu vlastnil pařížský Louvre, stala by se možná největší konkurencí Leonardovy Mony Lisy.
Tři další bohemika se v přehledech českého umění objevují jen sporadicky. Jde o Ukřižování Krista, získané do Berlína z Petrohradu, Veraikon vykoupený z uměleckého spolku ve Vestfálsku a dvou - obraz s Ukřižování Krista a Posmívání Kristu, objevený kdysi ve Slezsku. Překvapením je především Veraikon čili Kristova tvář, protože tato velmi kvalitní malba byla dosud všemi odborníky považována za práci německého umělce. Kemperdick uvádí, že obraz má nejblíže k dílu Mistra roudnické Smrti Panny Marie, které je dnes v pražské Národní galerii. Snad by mohl vzniknout i v jeho dílně. Z českých badatelů konzultoval tyto svoje závěry s Jiřím Fajtem a Milenou Bartlovou.
Berlín má ještě jeden unikát – tzv. Kaufmannovo Ukřižování, které bylo v roce 2006 vystaveno v Praze na výstavě o umění doby Karla IV. Zde nejsou výsledky současného průzkumu jednoznačné – buď deskový obraz vytvořil český mistr, nebo možná rakouský - salcburský malíř. Dodejme, že ještě v katalogu berlínských Stáních muzeí z roku 1996 byl tento deskový obraz veden jako nesporně česká malba z doby kolem roku 1350 a tak byl před pěti roky představen i na Pražském hradě.