Článek
„Už tehdy byl v extrémně spatném stavu, který způsobila vlhkost a plíseň. Popraskané pergamenové listy se rozpadaly, vazba byla zcela nefunkční a bylo prakticky nemožné s knihou jakkoli manipulovat,“ řekl novinářům vedoucí sbírky historických fondů knihovny Miloš Korhoň.
Na opravě liturgického rukopisu, který obsahuje 231 listů, podle něj pracovali postupně dva restaurátoři. „V rámci možností byla přitom očištěna a vyrovnána jednotliví folia. Fixovány k podkladovému materiálu musely být silně poškozené barevné a zlacené iluminace a iniciály,“ uvedl Korhoň s tím, že pro vyplnění chybějících míst v pergamenu bylo třeba otestovat zcela nový pracovní postup založený na výrobě tekuté dolévací směsi z historického papíru.
Kompletně rekonstruována byla také vazba kodexu, protože dosavadní, zřejmě z 19. století, byla nefunkční. Použita přitom byla kůže z Velké Británie. „Bylo tu nutné, aby se nová vazba co nejvíce podobala historické,“ poznamenal Korhoň.
Iluminovaný pergamenový rukopis o rozměrech 43×30×15 cm je pojmenovaný podle benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, pro který byl pravděpodobně zhotoven. Je významnou památkou českého výtvarného umění z doby kolem poloviny 14. století, kdy bylo české malířství na svém tvůrčím vrcholu.
Vysoce kvalitní malířská výzdoba misálu nasvědčuje tomu, že rukopis byl zhotoven v pražské dílně působící na dvoře císaře Karla IV., která ve své době produkovala nejprestižnější rukopisy určené pro významné osobnosti, mj. Karlova kancléře Jana ze Středy či arcibiskupa Arnošta z Pardubic.
Tvorba této iluminátorské dílny patří podle odborníků k nejkvalitnějším uměleckým projevům vrcholné gotiky v zemích Koruny české a je srovnatelná s nejlepšími výtvory soudobého výtvarného umění celé střední Evropy. Význam Opatovického misálu je o to větší, že z předpokládaného množství rukopisů vzniklých v této významné dílně se dochoval jen zlomek. Historická hodnota je nevyčíslitelná.
Restaurátorské práce stály zhruba 800 tisíc korun. Polovinu z toho uhradil příspěvek Olomouckého kraje, zbytek pak knihovna získala z ministerstva kultury. „Lze říci, že zásah odborníků byl z hlediska svého rozsahu zcela mimořádný,“ konstatoval Rostislav Krušinský z Vědecké knihovny.
Pracovní postupy při restaurování středověkého rukopisu přiblíží výstava, kterou chce Vědecké knihovna uspořádat ve spolupráci s olomouckým Arcidiecézním muzeem. Samotný rukopis je uložen v trezoru. Veřejnosti ho knihovna zpřístupní v digitální podobě.