Arnošt Lustig vydává knihu o vášnivé lásce v biblické zemi
Arnošt Lustig se poté, co se v nových prózách Zloděj kufrů a Tělo a láska vrátil do židovského ghetta Terezín, rozhodl nabídnout znovu knihu Miláček inspirovanou jeho novinářským pobytem v Izraeli během války za nezávislost v letech 1948-1949.
Arnošt Lustig
FOTO: Archiv Arnošta Lustiga
Arnošt Lustig: Miláček
Nakladatelství Franze Kafky,
372 stran, 360 Kč
čtvrtek 11. února 2010, 10:51
Poprvé vyšla s vročením 1969, zanedlouho se však většina potištěných stránek změnila v papírovou kaši jako základ pro jiné tituly. Autor odsouzený za opuštění republiky s trestem tři a půl roku nepodmíněně neměl právo oslovovat tehdejší společnost stojící navíc neochvějně na arabské straně. Vydali ji v roce 1973 Škvorečtí v Torontu.
Aby próza mohla působit už „jen“ jako literární dílo
Příběh vášnivé lásky Danyho Polnauera k Magdě Wilderové, příslušnici rodící se izraelské armády, dnes potkal osud, o němž snil Milan Kundera v Nesmrtelné lehkosti bytí. Aby próza mohla působit už „jen“ jako literární dílo, nikoli svým aktuálním politickým poselstvím. Časový odstup to Miláčkovi zařídil a čtenáře pramálo zajímá, jak dopadne boj na život a na smrt v tehdy obleženém Jeruzalémě.
O to víc se soustředí na vztah Danyho s kolegou novinářem Many Lampelem, v nichž znalci Lustigova životopisu tuší jeho samého a pak přítele Ludvíka Aškenazyho, který opravdu s Čs. armádním sborem v SSSR došel z Buzuluku do Prahy. Kulky i dělostřelecké šrapnely vydávají stejný zvuk na ruských či ukrajinských pláních nebo vyprahlých svazích biblické země a tak jsou Lampelovy zkušenosti zaplatitelné jen trvajícím přátelstvím.
Arnošt Lustig napsal knihu inspirovanou pobytem v Izraeli.
FOTO: Michal Doležal, ČTK
K bližšímu poznání láká i mladá Maďarka Magda, pomáhající v době holocaustu zachraňovat životy bližních kolem Budapešti a spatřující ve staronovém státě novou naději.
Dany se nemůže svého „miláčka“ nasytit, ale čtenář si uvědomí, že podesáté vyznaná láska nemá desetinásobnou literární sílu. Přesto je vztah působivý, protože teprve s odstupem času a s pomocí dopisů nahrazujících v době války vyprávění zamilovaných, poznává, jak si jsou oba blízcí a rozdílní zároveň. S každou stránkou přibývá na jejich obraze nová linka i barevný tón. Jakoby akvarel titulní stránky vystihoval i autorovu literární metodu.
Celkové hodnocení: 85 %
František Cinger, Právo
Kultura
Legenda psychobilly vystoupí na Strahově
Slavní velšští představitelé psychobilly Demented Are Go vystupují tuto sobu v Praze na Strahově. Hrát před nimi bude domácí soubor...
Diego Feijóo chápe design jako svébytné umění
Práce španělského designera Diega Feijóo jsou vystaveny v pražském Institutu Cervantes pod názvem Co, proč a jak (dle tří základních...
Buty zůstávají nezaměnitelní a vtipně poťouchlí
Radek Pastrňák, Richard Kroczek, Milan Straka, Milan Nytra a Petr Vavřík ze skupiny Buty připravili po delší pauze další porci nezaměnitelných...




