Hlavní obsah

Jubilea dvou velikánů malířství a sochařství, Zdeňka Sýkory a Aleše Veselého

Právo, Peter Kováč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Na středu připadají životní jubilea dvou osobností současného českého výtvarného umění. Devadesátiny slaví malíř Zdeněk Sýkora a pětasedmdesátiny sochař Aleš Veselý.

Foto: Archiv, Právo

Aleš Veselý (vlevo) a Zdeněk Sýkora (vpravo)

Článek

Zdeněk Sýkora, trvale sídlící v rodných Lounech, je jedním z mála domácích výtvarníků, jehož obrazy se na aukcích běžně prodávají nad hranicí jednoho miliónu korun. Výrazně k tomu přispělo renomé v zahraničí i zastupování aktivní pražskou Galerií Sklenář.

Sýkora do svých kompozic vkládá matematické a geometrické harmonie a byl jeden z prvních, kdo začal v malířství využívat počítače. Jeho barevné křivky na bílém pozadí v něčem připomenou odvážné linie klenebních žeber, které s nebývalou odvahou používal renesanční architekt Benedikt Ried. Galerie hlavního města Prahy v únoru otevírá v pražské Městské knihovně velkou Sýkorovu výstavu.

Veselý sní o gigantické soše

Aleš Veselý je sochařem z rodu stavitelů prehistorického Stonehenge. Jeho letitým snem je gigantická socha o výšce několikapatrového domu, která by stála v poušti v Izraeli a šlo by o monolitický kámen vážící 500 tun, usazený několik metrů nad zemí na trojnožce z nerezové oceli.

Čím větší a technicky náročnější úkol, tím víc tvořivé energie mu Veselý věnuje. V realizaci svých uměleckých představ počítá s tunami materiálů i použitím těžké montážní i dopravní techniky.

Jeho monumenty rozličných tvarů stojí mj. v Německu, Japonsku, Nizozemsku i na Litvě. „Žiji tím co není, ale co by mohlo být,“ tvrdí o svých projektech. Svůj ateliér ve Středoklukách u Prahy proměnil v jednu velkou galerii. V letech 1990 až 2006 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze a je držitelem několika mezinárodních ocenění.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám