Článek
Tinariwen, kteří získali řadu ocenění, patří k předním představitelům world music. Své tradiční nástroje vyměnili za elektrické kytary a využili i vlivů rocku nebo raggae. Patří k oblíbeným kapelám Roberta Planta z Led Zeppelin, ale Briana Ena nebo Thoma Yorka z Radiohead.
Osudy zakládajících členů se proplétají s pohnutou historií nestálého regionu saharské Afriky. Vznikli v jednom z vojenských táborů v Libyi a jako bojovníci se zúčastnili povstání proti malijské vládě. Zpočátku šířili písně na kazetách, prvního CD se dočkali až v roce 2002. O rok dříve na sebe upozornili na prvním ročníku Festivalu v poušti v Mali, kteréžto vystoupení jim otevřelo cestu na festivaly world music v celém světě. Úspěch ale také znamená změny v sestavě, kdy přicházejí na místo zakládajících členů mladší muzikanti.
Před vystoupením odpovídal na otázky Novinek Abdalláh Hussejní.
Jak velký vliv měl na pojetí Tinariwen rock?
Neměl skutečný vliv, vzdálenost a technické možnosti komunikace nám nepomáhaly v tom, abychom se dostali k této hudbě. To je také důvod, proč stále rozvíjíme svůj autentický styl. Samozřejmě, že jste pořád zvědaví na rock a pop hvězdy.
Liší se nějak vystoupení v Africe od evropských koncertů?
To záleží na tom, jestli hrajeme v afrických městech nebo na poušti. Ve městech se Afričané chovají jako v Evropě, nebo s malinko větším uvědoměním si místní situace. Někdy se jim ale nelíbí, co zpíváme.
Měli jste nějaké zkušenosti s pronásledování?
Ano, většinou ale ještě jako děti.
Jak vypadá vaše představa svobody?
Mít volnost si vybrat vlastní způsob života.
Jak mohou lidé pomoci Tuaregům v boji za svobodu?
Když uvidí svět, jaký skutečně je, a zkusí najít nějaké společné povědomí o jeho podstatě.
Berete hudbu jako zbraň?
Je to velmi mocná zbraň, zbraň ducha.
Je hudba silnější zbraní než samopal AK-47?
Stejně jako u AK-47 záleží na tom, jak ji použijete.