„Co všechno nám vypoví starší fresky, je velká záhada,“ říká správkyně kláštera Slávka Matoušová. Vzácnější jsou tím spíš, že pocházejí z gotické doby vlády Karla IV. Žádná kronika a žádná historická kniha o nich nevydává svědectví a pro všechny historiky a správce kláštera jsou velkým tajemstvím.

Skládání puzzle

První odkrytá byla v průběhu času způli zničena, druhá nyní odhalovaná zobrazuje knížete Břetislava a Prokopa, kterak obětují na oltář Panny Marie nadační listinu kláštera.

„Sondy rozkryly tváře světců, patronů České země Ludmily, Prokopa, Václava a Vojtěcha. Zatím ale vůbec netušíme, co se dál ukáže, co na freskách bude. Je to trochu detektivka, takové skládání puzzle,“ říká s úsměvem správkyně kláštera Slávka Matoušová.

Známé barokní fresky vznikly po velké rekonstrukci kláštera po požáru v roce 1746. Obrazy byly hotové v roce 1750 a je podle rozdílných rukopisů patrné, že jsou to díla různých umělců.

Správkyně Matoušová se při prohlídce starodávné budovy nechává vtáhnout a unést až téměř mystickým příběhem těch nových a neznámých a přináší minulou dobu do chladných chodeb kláštera.

Přesně tisíc let

„Je to přesně tisíc let, kdy Prokop přišel na Sázavu, začal se stranit lidí a začal tu žít sám. Pak tady v roce 1032 založil klášter. Ideální by bylo, kdyby se fresky podařilo všechny zrestaurovat do roku 2032, k tisícímu výročí založení kláštera. Bylo by příhodné to do té doby stihnout,“ přeje si kastelánka a vypráví o vývoji kláštera.

Ten je mimochodem podle historických dokumentů také vyobrazen na barokních freskách, které restaurátoři postupně čistí a znovu objevují. Zda a kdy se podaří obnovit i další obrazy, je zatím nejasné i kvůli penězům.

Restaurátorské práce na jedné fresce vyjdou zhruba na půl miliónu korun. Správci památky proto vyhlásili i sbírku a pomalu se plní i kasička v samotném klášteře, do níž přispívají návštěvníci.