Hlavní obsah

Pohřebiště z doby bronzové se přesunulo z Mělnicka do Národního muzea

– Praha
Právo, Petr Janiš

V 1. patře pražského Národního muzea jsou nyní k vidění unikátní archeologické exponáty z doby eneolitu po stěhování národů. K vidění jsou především objevy z Vlíněvsi na Mělnicku, známé i z geologického hlediska.

Článek

Výzkum na Mělnicku začal v roce 1999, skončil loni. Archeolog Petr Limburský významné objevy u Vlíněvsi nepřisuzuje náhodě, i když jim pomohla těžba písku. Později vše zaplavila voda. 

Od minulosti nás dělí pouze tenká vrstva hlíny, neboť pod povrchem spí ukryté staré příběhy našich předků – křehké, pomíjivé a bez archeologického záznamu nezadržitelně ztracené a zapomenuté.
archeologové z Národního muzea

„Poblíž této obce se podařilo zjistit poměrně rozsáhlé osídlení, které jak svojí intenzitou, tak i dokumentovaným rozsahem, časovým zařazením a mírou dochování zasluhuje zvláštní pozornost. V Čechách není příliš srovnatelných lokalit,“ sdělil Limburský.

Archeologové zde měli co dělat, šlo o desítky hektarů sídlišť a pohřebišť od počátků eneolitu (tedy od 3. tisíciletí před n. l.) po dobu stěhování národů (do konce 5. století n. l.). „Podařilo se zde prozkoumat mimo nálezy z jiných období především značnou část areálu sídliště s příslušejícím pohřebištěm ze starší doby bronzové.

Tyto nálezy jsou známy i z jiných lokalit, většinou se však daří dokumentovat pouze jejich dílčí výseky,“ popsal Limburský. Nálezy ihned muzeum přiřadilo ke stálé expozici pravěkých dějin Čech, Moravy a Slovenska v 1. patře hlavní budovy.

„Návštěvníkovi jsou tématicky představeny pohřební zvyklosti a některé sídlištní nálezy starší doby bronzové, zajímavé detaily laténského šperku nebo unikátní pohřeb bojovníka z pozdní doby římské. Součástí obrazové prezentace je též ukázka proměny krajiny za posledních 50 let na leteckých fotografiích okolí lokality,“ uvedla Jana MaříkováKubková z Archeologického ústavu AV ČR. 

Reklama

Výběr článků

Načítám