Článek
Princip trochu připomene gestické kompozice Rakušana Arnulfa Rainera, ale vyznění Jasanského pojetí je trochu jiné. Nahá lidská těla se na jeho fotografiích vzájemně proplétají a vystupují z plochy jako figury na barokních obrazech.
Jasanský věnoval pozornost i zvláštnímu osvětlení. Některé místnosti galerie jsou zatemněny a fotografické obrazy osvětlují neonové zářivky, které jejich povrchu dávají zvláštní stříbrný nádech.
.: Masopustfoto: Pavel Jasanský
K nahlédnutí je tu pro diváky i obsáhlá fotografická kniha Město, kterou Jasanský vydal v roce 1983 společně s fotografy Vladimírem Birgusem a Miroslavem Huckem a básníky Petrem Cincibuchem, Jaromírem Pelcem a Josefem Šimonem. Jasanského pohled připomene v něčem smutek a melancholii Felliniho filmů.
„Chtěl jsem zachytit tu dobu,“ říká autor o svých dokumentárních fotografích bývalého Československa 70. a 80. let. Jako dokumentarista Jasanský fotografoval prostředí nemocnic, psychiatrických ústavů či dětské onkologie, nemocné a handicapované lidi.
.: Olšany, 1. polovina 80. letfoto: Pavel Jasanský
Podílel se také na neoficiální výtvarné akci Most v roce 1981– 1982, organizované Jiřím Sozanským a akčně reagující na destrukci historicky cenného města, které muselo ustoupit dolování uhlí.
Výstava je přístupná je do 1. března.
