Proces s mnichy, kteří se rozhodli s mečem v ruce ochraňovat Boží hrob, je dodnes obestřen záhadami. Vedl ho francouzský král Filip IV., vnuk svatého Ludvíka, který byl vládcem zbožným a spravedlivým, a musel tedy mít vážné důvody, proč zaútočil na řád, jenž měl ochranu papeže.

Podnětem prý bylo, že při zasvěcování byl každý nový templář nucen k plivání na krucifix a k nemravnému líbání na ústa a zadek. Členové řádu se přiznali ke kacířství, ale vždy pouze na mučidlech. Pokud měli možnost bavit se s vyslanci papeže, vždy vše odvolali. Barber neposkytuje definitivní rozsudek nebo rozhřešení nad slavným řádem rytířů, ale krok za krokem nás čtivě zasvěcuje do sporu, který templáři měli vlastně předem prohraný.