Kapely ze 60. a 70. let je třeba brát s určitou rezervou, nicméně Eagles alespoň neskončili jako tristní Ozzy Osbourne, který už na koncertech vzbuzuje jedinou emoci - lítost.

Koncert Eagles není jen šumící film pro pamětníky a luxusní lístky k sezení se v jeho průběhu ukázaly být spíše nevýhodou. Leckterý ze starších i mladších návštěvníků nakonec raději vstal, aby si alespoň trochu zatrdloval na bezvadně šlapající muziku.

Skupina obohacená o čtyřčlennou dechovou sekci zahájila show blokem nových písní z aktuální desky Long Road Out of Eden a pak už následoval jeden starý hit za druhým. Neobvyklý úvod na trubku dostala legendární skladba Hotel California. Lidé tleskali ještě dříve, než zaznělo  superslavné kytarové sólo - přesně jako z desky. Stejně tak, a to je mnohem překvapivější, zněl po celý koncert i zpěv. Nad vyladěností vícehlasů stárnoucích amerických "orlů" zůstává téměř rozum stát.

Ať už šlo o Take it Easy, Lyin' Eyes, Heartache Tonight, Peaceful Easy Feeling, Life in the Fast Lane či Desperada, těžko byste našli chybu. Skupina, které někteří rockoví tvrďáci vyčítají "vyměklost", však nezněla sterilně. Když se dva kytaristé pustili do delších slide sól, popový zvuk zůstal ten tam a Eagles dali chvílemi publiku pocítit prach a špínu poctivého bluesrocku.