Hlavní obsah

Nepříčetný primář mučil dětské pacienty

Právo, Patrik Biskup

Představte si, že svěříte nemocné dítě lékaři a on vám ho s klidem vrátí polomrtvé s tím, že se mu zákrok nepovedl. Tohle není žádný scénář filmového dramatu, ale šokující realita z klatovské nemocnice.

Foto: Petr Eret, ČTK

Klatovská nemocnice (na snímku z února 2013)

Článek

Policie podezřívá bývalého tamního primáře dětského oddělení Jiřího Havránka, který v této nemocnici působil od května 2012 do května 2013, že neadekvátními a téměř sadistickými zákroky mučil malé pacienty.

Policie zaznamenala deset případů dětí ve věku kolem jednoho nebo dvou let věku. Některé případy málem skončily jejich smrtí.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Lékař trpí bipolární poruchou

Vyšetřování ukázalo, že dvaačtyřicetiletý Havránek trpí bipolární afektivní poruchou, což je vážná duševní choroba dříve známá pod označením maniodepresivní psychóza. Ta ho paradoxně zachránila od trestního stíhání za těžké ublížení na zdraví, neboť v době činu jednal podle vyjádření znalců v nepříčetnosti.

Nejednal v úmyslu zdraví dětí poškodit, nedokázal se ovládnout
policejní protokol

„Policisté prověřovali podezření z ublížení na zdraví v klatovské nemocnici. S ohledem na výsledek znaleckého zkoumání podezřelé osoby případ odložili. Rozhodnutí bylo rozesláno všem poškozeným, kteří proti němu mají právo stížnosti,“ uvedla na dotaz Práva vedoucí státní zástupkyně v Klatovech Jiřina Vítovcová.

S ohledem na citlivost případu nechtěla zacházet do dalších podrobností. „Nejednal v úmyslu zdraví dětí poškodit, nedokázal se ovládnout,“ stojí v policejním protokolu o odložení věci starém dva týdny.

Doteď léčil děti

Policisté nicméně poukázali na to, že ačkoliv Havránek o svém zdravotním stavu věděl, pustil se do práce, která vyžaduje schopnosti, znalosti nebo koncentraci, jimiž v dané chvíli evidentně nedisponoval.

Přestože podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví patří bipolární afektivní porucha mezi nemoci, které vylučují zdravotní způsobilost lékaře k výkonu povolání, Havránek dál v oboru pracuje.

Loni v červnu po odchodu z Klatov nastoupil jako primář dětského oddělení do nemocnice v Rakovníku. Navíc nebezpečnou nemocí trpí dlouhodobě, z psychiatrického posudku dokonce vyplývá, že lze očekávat její chronický až celoživotní průběh.

Znalci Havránkovo chování přičítají relapsu této choroby, kdy se takový člověk dostane do stavu akutního vzplanutí.

„Své počínání nemohl ovládat a nerozpoznával jeho škodlivost. Paradoxně jednal v přesvědčení, že profesně dělá pro pacienty jen to nejlepší,“ napsali do posudku odborníci.

Některé děti byly v přímém ohrožení života

Zároveň navrhli jako jediné preventivní opatření uložení ochranného psychiatrického léčení. O tom bude rozhodovat soud.

Podle zjištění Práva kriminalisté zadokumentovali během ročního působení Havránka v klatovském špitále deset případů, kdy při jeho zbytečných, nesprávných a diletantských zákrocích děti prožívaly velká muka.

Většina jich byla ve věku kolem jednoho nebo dvou let, samy se tedy nedokázaly bránit. Některé se dostaly do přímého ohrožení života a musely být okamžitě transportovány do plzeňské fakultní nemocnice.

Jednalo se hlavně o opakované vpichy do žil, tělíčka dětí byla rozpíchaná od hlavy až k patě, selhávaly jim životní funkce.

Například u dvouleté dívky, která měla lehčí popáleniny na povrchu těla, se Havránek třiadvacetkrát pokoušel o zavedení kanyly do žíly, přičemž pacientka byla plně při vědomí.

„Takto mimořádnou, vystupňovanou a prodlužovanou bolestí hraničící s mučivými útrapami došlo k psychické újmě dítěte,“ konstatovali znalci.

Dětem také dával do žil vysoké dávky anestetik, kvůli čemuž se ocitly na pokraji smrti.

Vpichy na hlavičce i rozpíchané ručičky

Právo hovořilo s matkami postižených dětí. Ženám se při vzpomínkách na šokující zážitek draly slzy do očí.

„Vzal mi malou, že jí píchne nějakou oblbovačku, aby nebyla neklidná. Když mi ji přinesli zpátky, vypadala jako hadrovej panák. Oči měla v sloup, hlavu svěšenou stejně jako ruce a nohy. Možná hodinu se vůbec neprobírala, začala jsem panikařit, co jí je. Sestra ji rychle odvezla pryč,“ popisovala Lucie Bláhová děsivé okamžiky.

Později se dozvěděla, že dcera zkolabovala kvůli předávkování analgetikem. Došlo u ní k intoxikaci a prudkému poklesu tlaku, zachránit se ji podařilo na poslední chvíli intenzivní resuscitací.

„Pravdu mi řekli až policisté, kteří mě vyslýchali,“ dodala Bláhová. Ještě hůře dopadl tříletý Ondřej. Toho po zpackané anestezii museli lékaři udržovat téměř dva týdny v umělém spánku.

Podobně děsivou zkušenost má také 28letá žena z Klatovska, která pobývala v nemocnici se čtyřtýdenním dítětem, které mělo zánět průdušek.

„Primář mi syna odnesl na napíchnutí kanyly. Po delší době mi sestra chlapce přinesla zpět, na hlavičce měl nespočet vpichů, po kterých se mu dělaly modřiny a bouličky. K tomu ještě ty vlásky ulepené od krve. Byl to děsivý pohled. Sestra mi na to řekla, že se primář snažil napíchnout kanylu do hlavičky,“ napsala žena ve stížnosti řediteli nemocnice.

Tím ale její peripetie neskončily. „Další pokusy zavést kanylu následovaly v noci. Syna mi brutálně rozpíchal. Jen na jedné ruce měl 14 vpichů plus vpichy do prstíčků, které se nedaly ani spočítat. Pokaždé, když mi ho přinesli po zákroku, skoro nedýchal. Byla jsem na zkolabování a měla vážný strach, že umře,“ pokračovala zdrcená žena. Později se přidaly další komplikace, dítě začalo zvracet a zvýšila se mu teplota.

„Chtěla jsem, aby ho přeložili do Plzně. To odmítli s tím, že by mohl transport chlapci přitížit. Tak jsem v zoufalství podepsala reverz a syna do plzeňské nemocnice odvezla sama autem. Za té situace to bylo z mého pohledu bezpečnější než zůstat v klatovské nemocnici,“ uzavřela žena.

Je v pracovní neschopnosti

Právo se pokoušelo Havránka kontaktovat, aby se mohl vyjádřit. Na pracovišti nebyl k zastižení. Údajně je v pracovní neschopnosti.

U výslechu na policii tvrdil, že se snažil o zavádění moderních medicínských postupů a že svých dovedností využíval vždy jen ve prospěch dětských pacientů.

„Byl přesvědčený o tom, že všechny své léčebné postupy správně indikoval,“ uvedl zdroj obeznámený s vyšetřováním.

„Nejraději bych už na tuhle záležitost zapomněl. Pro nás je ta věc uzavřená, pan primář tady už nepracuje,“ reagoval ředitel klatovské nemocnice František Lešundák.

O zdravotním problému Havránka prý neměl tušení. „Nikomu o tom neřekl. Navíc po nástupu pracoval excelentně, maminky dětských pacientů ho měly rády. Když jsem od personálu nemocnice zaregistroval nespokojenost s jeho prováděnými zákroky, zkonzultoval jsem to s odborníky a následně se s panem primářem rozešel,“ sdělil Lešundák s tím, že později poskytl policii veškerou součinnost při vyšetřování.

Zaskočený závěrem policie byl i šéf Masarykovy nemocnice v Rakovníku Jaromír Bureš, kde Havránek od loňského června vede dětské oddělení.

„Přišel jsem minulý týden z dovolené a měl na stole dopis od policie s výsledkem vyšetřování. Cítím to jako velmi závažnou věc a budu to s primářem Havránkem řešit. Chci to s ním ale probrat osobně, nyní je na nemocenské, jde o nějaký ortopedický problém,“ dodal Bureš.

Bipolární afektivní porucha (B. A. P.)

Závažná mentální porucha, která se projevuje prudkým střídáním nálad, které oscilují mezi fází manické psychózy (mánie) a těžké tzv. bipolární deprese.

manické fázi postižený jedná impulsivně, vystupuje sebevědomě a má sklon provádění nepromyšlených, nezřídka destruktivních činů.

depresivní fázi je postižený skleslý a podrážděný, bez schopnosti prožívat radost a s pocitem vlastní bezvýznamnosti. Jeho jednání může být agresivní, a to jak vůči okolí, tak vůči vlastní osobě.

Nemocní občas zažívají příznaky obou fází zároveň, jindy je jejich střídání nevyzpytatelné. Někdy na sebe fáze přímo navazují, jindy se může vyskytnout remise, tedy období bez příznaků.

Bipolární afektivní poruchou (dříve nazývanou maniodepresivní psychóza) trpí zhruba 1 procento populace. Příčiny jejího vzniku nejsou dosud objasněny.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám