Článek
Hlaváček si v letech 2002 a 2003 kupoval vymyšlené faktury na opravy zemědělských strojů, které pak zařazoval do účetnictví své firmy jako náklady, i když věděl, že k proplacení nikdy nedojde, a krátil tak daně.
„Je zřejmé, že obžalovaný nepopírá zařazení těchto faktur do účetnictví firmy. Jeho námitky směřovaly k tomu, že vůbec nevěděl, že jsou faktury zfalšované. Pokud opravy skutečně proběhly, tak si je obžalovaný zařadil do účetnictví jinak, takže o nich věděl,“ zamítl odvolání předseda senátu Jiří Hnilica. „Opravy prováděl jiným způsobem, než vykazoval v účetnictví,“ uzavřel zdůvodnění rozhodnutí soudce.
Podnikatel se cítí nevinný
Jednání probíhalo na Hlaváčkovu žádost v jeho nepřítomnosti. Hlaváček podal prostřednictvím svého obhájce Jana Válka odvolání vůči rozsudku Krajského soudu z letošního března. Ten ho odsoudil na rok a půl s tříletým odkladem a povinností uhradit částku 1 260 000 korun, o kterou měl Hlaváček připravit český stát. Vrchní soud Hlaváčkovi jednu fakturu nedal za vinu, proto je trest i finanční náhrada nižší. Podnikatel ovšem vinu stále odmítá.
„Nebylo prokázáno, že o tom (můj klient) věděl. Firmy vystavovaly faktury fiktivně, k Hlaváčkovi se to ale dostalo až přes dodavatele,” vysvětloval Válek a navrhl soudu Hlaváčka zprostit obžaloby. Státní zástupce Marek Solar považoval Hlaváčkovu trestnou činnost za dostatečně prokázanou a odvolání chtěl zamítnout.
Byl jedním z mnoha
Hlaváček je jedním z 34 obžalovaných v rozsáhlé kauze podvodů právě s fiktivními fakturami. Účetní doklady „vyráběla” Romana Baxová Průchová od roku 1999 celých šest let. Doklady si pak od ní kupovali podnikatelé, kteří je zavedli do svého účetnictví jako náklady, a snížili si tak daňový základ.
Celkem tak podnikatelé od Tachova až po Kralupy nad Vltavou měli obrat ČR až o 100 miliónů korun.