Státní zástupkyně Jana Kadeřábková žádala pro Višvádera desetiletý trest s ohledem na jeho předchozí odsouzení, ale i výši částky, kterou zpronevěřil.

„Jeho obhajoba je čistě účelová a nezakládající se na pravdě,“ prohlásila žalobkyně s tím, že exekutor nijak nedoložil, že by mu některá z ukrajinských bank skutečně přislíbila úvěr ve výši 170 miliónů, jímž by pokryl pohledávky svých klientů.

Nešlo o klasickou zpronevěru v tom smyslu, že by chtěl s penězi někam utéct.Předseda senátu

Pro plánovaný útěk obžalovaného navíc podle ní svědčí i to, že Višváder nechal před odjezdem do zahraničí zmizet veškeré účetnictví své exekutorské kanceláře.

Předseda senátu městského soudu Jan Kadlec zaujal k chování Višvádera smířlivější postoj. „Nešlo o klasickou zpronevěru v tom smyslu, že by chtěl s penězi někam utéct,“ uvedl Kadlec. V takovém případě by podle něj z ukořistěných peněz nevyplácel pohledávky za kancelář a poplatky státním institucím.

Soud se přiklonil k tomu, že Višváder s penězi z exekučních řízení už dříve zacházel nezodpovědně, vždy se mu ale podařilo odněkud získat peníze, jimiž díry v hospodaření zase zalátal. „Spoléhal se, že se mu to zase podaří,“ podotkl soudce.

Úmysl ukrást peníze se neprokázal

Jakkoli však soud nepokládá za prokázaný Višváderův úmysl peníze ukrást, trestní odpovědnost za jeho chování plně uznal. „Z dikce zákona jasně plyne, že ty peníze byly ve vztahu k exekutorovi věcí cizí. On z nich přitom platil vlastní dluhy,“ dodal Kadlec.

Nárok na náhradu škody rozdělil mezi firmy, které si je prostřednictvím Višváderovy kanceláře měly předat. Geosan, který tak zvanou jistotu ve výši 80 269 144 korun na účet exekutora složil, má dostat 3 162 756 korun, které by jinak byly exekutorovou odměnou.

Zbytek, tedy 77 106 378 korun má připadnout firmě Baltom, která ji po Geosanu vymáhala. Odvolání proti insolvenčnímu návrhu na Geosan totiž soudy již dříve zamítly.

Peníze exekutor ukradl a zmizel

V prosinci 2011 na jeho exekutorský účet uložila jistinu ve výši 80 miliónů stavební firma Geosan Group. Višváder peníze ukradl a uprchl do ciziny. Rumunská policie ho loni na jaře zadržela při pokusu o přechod hranice s Ukrajinou. Od té doby je ve vazbě.

„Peníze jsem zpronevěřit nechtěl,“ prohlásil ve středu před soudem Višváder. Do zahraničí prý neutíkal kvůli tomu, aby se vyhnul vyplacení 80 miliónů, které předtím rozeslal na vlastní účty a účty firem či advokátních kanceláří, kterým dlužil. Chtěl se údajně vyhnout nástupu do vězení, kam ho poslaly soudy za podvod vůči další firmě.

Původně byl Višváder odsouzen k podmíněnému trestu, když však nesplatil 2,5 miliónu, jak mu bylo nařízeno, změnil mu soud trest na nepodmíněný.

Měl dostat 170 miliónů od banky

Bývalý exekutor se brání tím, že na Ukrajinu v březnu 2012 odjížděl právě vyřešit své finanční záležitosti. „Měl jsem jako fyzická osoba získat úvěr ve výši 170 miliónů korun od ukrajinské banky,“ prohlásil Višváder. Na dotaz soudce však odmítl upřesnit, který bankovní ústav mu měl vysoký úvěr poskytnout. „To si nechám ještě pro sebe,“ uvedl.

Policie zadržela část peněz a obstavila Višváderovi řadu nemovitostí, například dům v pražských Lipencích, nemovitosti ve Velké Kraši na Jesenicku, v Hradištku na Nymbursku, v Ohrobci u Prahy a v Roztokách u Prahy.

Podle státní zástupkyně však není jisté, zda se podaří pohledávky poškozených firem z majetku, který byl Višváderovi obstaven, uspokojit. Odhadci sice cenu nemovitostí vyčíslili na zhruba 60 miliónů korun, na většině z nich však váznou zástavní práva třetích osob, takže je možné, že ve skutečnosti nemá majetek obžalovaného valnou hodnotu.

Za zpronevěru a zneužití pravomoci úřední osoby Višváderovi hrozil trest od pěti do dvanácti let vězení.