Havlín totiž v těchto kauzách z posledních dvou let „opomíjel“ informovat poškozené o tom, že už nařídil hlavní líčení a dokonce vynesl rozsudek. Tím jim vzal zákonné právo připojit se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody způsobené pachatelem.

Přitom v případě smrtelné dopravní nehody má takový člověk právo žádat o náhradu 240 tisíc korun za úmrtí blízkého, v kauzách s doživotními či dlouhodobými těžkými následky nehod jde rovněž o statisícové částky.

Je to jednoznačně zkrácení práv poškozených.Bohuslav Horký

Jeho nadřízení na problém přišli prakticky náhodou začátkem letošního roku na základě stížnosti příbuzných oběti jedné tragické dopravní nehody.

Ti o hlavním líčení vůbec nevěděli, tudíž ani nemohli žádat o zmíněné peníze za smrt blízké osoby.

VÍCE K TÉMATU
Soudce Sváček: Havlínova kauza vrátila justici o pár let zpátky
Policie si odnesla víc než deset spisů v kauze korupce v justici
Korupce v justici: Obvinění zahlazovali třeba zákaz řízení

„Na základě stížnosti jednoho poškozeného byla provedena prověrka spisů doktora Havlína a bylo zjištěno, že zhruba v pětadvaceti věcech došlo k obdobnému pochybení. Je to jednoznačně zkrácení práv poškozených,“ řekl v pondělí Právu místopředseda pražského městského soudu Bohuslav Horký.

Ten tuto věc řeší společně s vedením Obvodního soudu pro Prahu 2.

Úmysl, anebo "vědomá nedbalost"

Tamní předseda Aleš Sabol právě v těchto dnech podle Horkého připravuje na Havlína kárnou žalobu. Podle zjištění Práva má vedení soudu podezření, že Havlín poškozené neinformoval buďto úmyslně, anebo z „vědomé nedbalosti“.

„To už jsou milióny,“ podotkl k tomu v pondělí předseda nadřízeného Městského soudu v Praze Jan Sváček.

Ve všech zmíněných případech totiž Havlín údajně věděl, že v nich figurují konkrétní poškození, jejich jména byla přímo uvedena v obžalobě.

Šlo přitom jak o fyzické osoby, tak i o firmy, tedy například pojišťovny či leasingové společnosti.

„Je to hrubá nedbalost soudce, pokud zapomene vyrozumět poškozené,“ podotkl k tomu Horký.

Poškození mohou žalovat stát

Ti tak přišli o šanci získat v trestním řízení patřičné odškodné. „Trestní řízení už je pasé,“ potvrdil v pondělí Horký.

Poškození nyní mají podle něj dvě možnosti domoci se svých práv. Zaprvé podáním žaloby v občansko-právním řízení na náhradu škody, kde už ale musejí na rozdíl od toho trestního platit soudní poplatky a nést důkazní břemeno, mají tedy ztíženou pozici. Anebo žalovat přímo stát, respektive ministerstvo spravedlnosti, a žádat po něm peníze za chyby soudce Havlína.

„Je to jednoznačně nesprávný úřední postup soudu. Poškozeným byla odňata možnost uplatnit v trestním řízení nárok na náhradu škody a za této situace mohou uplatnit požadavek na odškodnění a náhrada škody by jim za takovéto situace měla být přiznána,“ míní Horký.

Prohlížel cizí spisy

To ale není všechno. Podle zjištění Práva mělo vedení soudu v Praze 2 dlouhodobě podezření, že Havlín mohl vynášet informace ze spisů svých kolegů u soudu, do kterých prý opakovaně bezdůvodně nahlížel.

Za jednu takovou věc byl mimochodem kárně potrestán. Jde o kauzu Jana Harangozzy, známého z případu kolem ústeckého konkurzního soudce Jiřího Berky.

Loni v květnu dostal Havlín od Nejvyššího správního soudu trest v podobě půlročního snížení platu o deset procent za to, že se snažil ovlivnit kolegyni z Prahy 2, která řešila Harangozzovu nehodu v opilosti.

Podle nynějších zjištění Práva z důvěryhodného zdroje seznámeného s touto věcí měl Havlín údajně bezdůvodně nahlížet do spisu této soudkyně, a to až osmdesátkrát, a dokonce jej prý upravovat, i když k tomu neměl žádné oprávnění.

Zdroj Práva však v pondělí uvedl, že vlastním šetřením tamní vedení údajně přišlo na dvě další takové kauzy, kdy měl bezdůvodně nahlížet do materiálů jiných soudců v Praze 2.