Článek
„Výsledky rozboru máme potvrzené ze státního veterinárního ústavu. Je to po dlouhé době další prokázaný a v dnešní době velice ojedinělý výskyt psinky, která v minulosti výrazně limitovala počty divokých šelem v přírodě i domácích neoočkovaných zvířat. Poslední psinková vlna proběhla na našem území v letech 1990 a 1993 a postihla 40 procent celkové tehdejší populace chovaných psů,“ uvedl Karel Makoň ze záchranné stanice živočichů v Plzni.
Podle ředitele Krajské veterinární správy v Plzni Richarda Bílého zatím není důvod k žádnému karanténnímu opatření. „Psinka se na člověka nepřenáší. Lidé by si měli dávat pozor hlavně na svá domácí zvířata a nechat je očkovat. Léčba nakaženého zvířete je úspěšná jen přibližně ze čtyřiceti procent,“ upřesnil Bílý.
Přirozená regulace populace šelem
Ekologové se domnívají, že psinka by totiž mohla být spolu se svrabem novým přirozeným a plošným regulátorem stavu některých ve městě se hojně vyskytujících šelem, jako je například kuna, liška nebo norek americký. „Velmi náchylná k nákaze jsou uměle odchovaná a ochočená mláďata, která utekla, nebo byla vypuštěna ze zajetí,“ dodal Makoň.
Psinka je infekční onemocnění masožravců, postihuje především šelmy psovité a kunovité. Přenáší se především kapénkovou infekcí, sekrety a exkrementy. „Příznaky psinky mohou být od rýmy, kašle, dušnosti až přes krvavé průjmy a nervové příznaky. Přičemž nervová psinka je považována za nejtěžší stádium,“ uzavřel Makoň.
