Článek
Šlo by však zároveň o největší masové propouštění odsouzených od amnestie Václava Havla z roku 1990, která si u veřejnosti vysloužila kritiku a lidé jí přičítali nárůst kriminality v prvních porevolučních letech. Novinka, kterou ministerstvo rozeslalo soudům k připomínkování, znamená v podstatě automatické propouštění všech pachatelů přečinů odsouzených k trestům do tří let po uplynutí jedné třetiny trestu.
Propuštěni by byli i pachatelé zločinů s maximálně pětiletým trestem, a to po uplynutí poloviny trestu.
Do paragrafu 88 trestního zákona by přibyly dva odstavce, podle nichž by vězni odsouzení za lehčí delikty byli propouštěni automaticky, pokud se ve vězení chovali vzorně, tedy pokud jim nebyl uložen kázeňský trest.
„Podmínečné propuštění se navrhuje v podstatě automaticky,“ řekl Právu soudce Igor Krajdl z Krajského soudu v Ostravě. „Kázeňský trest má ve věznicích jen minimum z nich,“ dodal soudce.
Jako v roce 1990
Zákon se přitom má vztahovat i na již v minulosti odsouzené pachatele, brány věznic by se tak mohly otevřít až polovině odsouzených. Podobně jako v roce 1990, kdy byla propuštěna zhruba polovina z 31 tisíc tehdejších československých vězňů.
„Já sám to odhaduji tak na deset tisíc vězňů,“ uvedl Krajdl s tím, že jedinou brzdou pro propuštění většiny odsouzených bude to, že soudy valné většině z nich už dříve podmíněné propuštění zamítly. V takovém případě se na odsouzené automatické propuštění po třetině, respektive polovině trestu vztahovat nebude.
Propuštěným vězňům se vězení změní na podmíněný trest se zkušební dobou na tři roky u přečinů a na pět let u těžších přečinů a zločinů.
Ministerstvo počká na připomínky
„Ten materiál je opravdu interní povahy, ještě v pondělí na poradě jsme si řekli, že si k tomu musíme zásadně sednout a podívat se na to uměřenýma očima,“ připustil v úterý Právu náměstek ministra spravedlnosti pro oblast vězeňství Daniel Volák.
„V tuto chvíli nemohu říct, ani kudy se to bude vyvíjet, jestli to tak bude platit, či nikoli,“ podotkl náměstek.
Odborníci z justiční praxe podle něj například namítají, že změna povede do budoucna k navyšování trestů, aby odsouzení do pásma pro předčasné propuštění nespadli.
„Shromáždíme připomínky od odborné justiční veřejnosti a následně přijmeme rozhodnutí o úpravách. V tuto chvíli je to pouhopouhý polotovar,“ upozornil Volák.
Podle mluvčí Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR Markéty Prunerové obývá tuzemské věznice v současnosti 10 486 osob s trestem do pěti let. Výpočet soudce Krajdla se tak jeví jako poměrně přesný.
Celkem bylo v první polovině března v Česku vězněno 23 696 osob, z toho 21 164 ve výkonu trestu, 2513 ve vazbě a 19 v detenčních ústavech.
Amnestie bez amnestie
Jak vyřešit dlouhodobou přetíženost věznic, jejichž kapacita počtu odsouzených vězňů neodpovídá a které se potýkají s několikatisícovým „přebytkem“, řeší ministerstvo spravedlnosti déle než rok.
Náměstek Volák se loni v létě například rozhovořil dokonce o možnosti udělení amnestie na lehčí trestné činy.
Prezident Václav Klaus však tuto debatu utnul hned v zárodku vyjádřením, že o žádné amnestii neuvažuje. Cestu „amnestie bez amnestie“ pak nabídl nový trestní zákon platný od začátku roku 2010. Ten v paragrafu 88 umožnil podmínečné propuštění vězně za vzorné chování i před vykonáním poloviny trestu.
A to na návrh ředitele věznice a po rozhodnutí příslušného soudu. A ačkoli Volák loni objížděl soudce i ředitele věznic, novinku se mu příliš zpopularizovat nepodařilo. Takzvané „ředitelské půlky“ se v praxi příliš neujaly.