Pověstnou poslední kapkou byla námitka podjatosti, kterou na jeho osobu podal advokát ultrapravicové aktivistky Lucie Šlégrové souzené u Okresního soudu v Mostě. Napadán byl Mazlův údajný židovský původ, kvůli kterému prý nemůže objektivně posuzovat její jednání.

„Tohle rozhodnutí ve mně zrálo už delší dobu, ale ty poslední věci způsobily, že do budoucna bych asi svou funkci už dál nezvládl. Je to obrovský tlak na psychiku a člověk by měl zůstat nezaujatý,“ řekl Právu Mazel, který se znalectvím končí po třech letech.

„Byla to pro mě zajímavá zkušenost, hodně jsem se o ultrapravicové scéně dozvěděl. Někdy jsem měl pocit, že na znalce je občas kladen až moc velký důraz, některé věci by si mohly soudy a policie vyhodnotit samy, další souzené věci se mi zase zdály až triviální. Obžalovaní, v jejichž případech jsem dělal znalce, se zase často bránili jakýmsi českým švejkováním, když třeba tvrdili, proč by se nemohli hlásit k nacionálnímu socialismu, když se k něčemu podobnému může hlásit třeba Jiří Paroubek. Naštěstí tyto výmluvy soudy nebraly,“ prohlásil Mazel.

Žonglování s hebrejštinou

Lucie Šlégrová, členka republikové smírčí a rozhodčí komise DSSS, prostřednictvím svého advokáta na adresu Mazla napsala do stížnosti o podjatosti, že znalec je židovského původu, což má za následek jeho zvláštní poměr k případu, kde je souzena za to, že při demonstraci v roce 2010 řečnila o národním socialismu.

Šlégrová si vyvodila údajný židovský původ znalce z jeho jména. „Toto příjmení, často se vyskytující rovněž ve variantní podobě Maazel, pochází z hebrejského Moše, tzn. Mojžíš. Další podobně vzniklou variantou je např. Maisel,“ argumentuje v podání, které má Právo k dispozici, Šlégrová.

„Jako osoba židovského původu znalec bezesporu vnímá velmi citlivě otázku šoa (holokaustu) a německého nacionálního socialismu a jako řada dalších soukmenovců má tendenci reagovat se zvýšenou citlivostí, která může přerůstat až v nepatřičnou vztahovačnost, na jakékoli náznaky v tomto směru. Proto je pochopitelné, že znalec spatřuje antisemitské reference na „vyvolený národ“, tzn. Židy, tam, kde obžalovaná ve svém projevu hovoří prostě o současném establishmentu, o vládě v širším slova smyslu,“ píše se dále v podání.

Naposled svědčil u soudu s předáky DSSS

„Nebaví mne už si číst o sobě na internetu, čím mám dostat po hlavě nebo že jsem lakotný Žid, co k chanuce dostane černou mambu. Mimochodem, židovského původu nejsem, ale nacistům nevadí to do zblbnutí psát. Těžko můžete zůstat v klidu, když začnou náckové na svých webech psát o tom, kde bydlíte a podobně. Časem by se tento tlak na mé práci projevil," řekl Mazel.

"Stát by měl promyslet, zdali tento způsob uspořádání znalecké práce v oblasti extremismu by měl pokračovat,“ dodal Mazel, který pracoval mimo jiné na případu vítkovských žhářů, svou výpovědí pomohl k rozpuštění Dělnické strany a na základě jeho posudků byli naposledy potrestáni podmínkou předáci Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v čele s Tomášem Vandasem.

Z podobných důvodů přitom skončil v roce 2008 i další ze znalců na pravicový extremismus Miroslav Mareš. Jedním z důvodů byly i výhružky neonacistů a strach o bezpečnost. Mareš už tehdy kritizoval současný systém znalců zabývajících se extremismem. S podobnými pocity končí i Mazel.

„Mně osobně přijde nakonec nejlepší ten speciální extremistický obor dál ani nepodporovat. Vede totiž k alibismu, v rámci kterého se policisté, ale někdy i soudci ptají znalce, který výrok je „závadový“. Správně by si znaky trestného činu měli ale posuzovat sami a znalce se ptát jen na věci z oborů politologie a historie nebo na význam různých symbolů a jejich různý smysl,“ zakončil Mazel, který v minulosti působil i na ministerstvu vnitra jako šéf odboru bezpečnostní politiky, vedoucí analytického oddělení nebo bezpečnostní ředitel.