Článek
Případ vyvolal loni značnou pozornost poté, kdy po rozhodnutí soudu, který Terezku svěřil do péče otci Radku Chrápavému, matka dceru po jedné své návštěvě údajně za pomoci dvou mužů unesla.
„Po dívence i její matce intenzivně pátráme i za pomoci bezpečnostních složek evropských zemí,“ řekla loni v březnu Právu mluvčí jihomoravské policie Soňa Svobodová
Terezka tehdy po rozchodu rodičů už žila s otcem v Jinačovicích na Brněnsku. Se svou matkou se stýkala jen za dohledu odborníků. Po bleskovém útěku zmizely. Od té doby se zdržují na neznámém místě, matka s úřady nekomunikuje.
„Od března soudy vydávaly předběžná opatření, kterým mi dceru svěřovaly do péče. Na konci ledna pak soud definitivně rozhodl, že mám mít dcerku já. Jenže advokát její matky tvrdí, že s ní není v kontaktu a nemůže jí předávat informace,“ postěžoval si Právu nedávno Chrápavý, který má sice doma hromadu rozsudků a rozhodnutí, ale dceru od té doby neviděl. Zřejmě právě článek o smutném otci, který vyšel 15. února, byl impulsem k cestě Jarmily Koháčkové do Brna.
Ta se podle svých slov nyní rozhodla promluvit a hájit, protože je přesvědčena, že pravda a fakta jsou na její straně. I ona se rozhodla svěřit Právu.
Přijela do Brna i s holčičkou, která bude mít v červnu pět. Zpoždění několika hodin dává tušit, že jely zdaleka. Na hlavě pletenou čepici až do očí, větší část obličeje ukrývá šál. Sundá si kabát, objedná čaj, odstrojí sebe i dcerku. Ta si brzy si řekne o mobil a začne na něm hrát hru. „Tak tady jsme. Vypadá to snad, že má ke mně Terezka odpor? Nebo že se bojí?“ To jsou první věty ženy, označované jako únosce.
„Mluvit o únosu je nesmysl“
„Mluvit o nějakém únosu je nesmysl. Samozřejmě že nyní vím, že byla podle posledního rozhodnutí soudu Terezka svěřena do péče otce. Ovšem když jsem s ní odjížděla já, nic takového neexistovalo. Pouze předběžné opatření. Vylíčili mě jako bezcitnou mrchu a mě to ani nepřekvapilo. Vždyť malá měla zpočátku po našem odjezdu strach mě vzít i za ruku. Tolik byla zmanipulovaná. Musela jsem s ní odejít. Už nechybělo mnoho a ztratila bych ji nadobro. Obracela jsem se na sociálku, domáhání mých návštěv za dcerkou asistovala policie. Nakonec jsem skončila v azylovém domě. Ale nikdo nemohl nebo nechtěl nic dělat. Byly to hrozné dva roky. Teď jsme tedy konečně spolu a žijeme jako nikdy předtím. Terezka se naučila počítat, jezdit na kole, bruslit, umí abecedu, přestala se bát okolí i mne.“
Na odchod se podle vlastních slov připravila předem už v době, kdy už dceru téměř ztratila. Prodala byt, auto, má finanční zázemí v rodičích. Nemá pocit, že se schovává.
„Tam, kde jsme, vedeme úplně normální život. Máme kolem sebe přátele, známé, kteří nám fandí. Věřím však, že to už nebude dlouho trvat a budu se moci vrátit na Moravu, kde jsem doma. Současný posudek znalce o našem nynějším vztahu matky a dítěte je myslím dostatečně výmluvný a soud se s ním bude zabývat. Strach nemám. Nic špatného jsem neudělala,“ říká a ukazuje mi padesátistránkový posudek ze Slovenska.
Obrátí se znovu na soud
„Měla jsem tušit, že soužití s mužem, který je už třikrát rozvedený a má několik dětí, nebude jednoduché. Ovšem vracet se k tomu nemá cenu a vlastně mu vděčím za Terezku. A chci s ním kvůli ní vycházet. Ale ne tak, že budu o dceru žebrat za plotem domu,“ dodává.
O úspěchu nových jednání před soudem je přesvědčen advokát Jarmily Koháčkové Jan Farkač, který se svojí klientkou komunikuje podle vlastních slov pouze přes třetí osobu.
„Ještě tento týden budeme požadovat odklad vykonavatelnosti rozsudku krajského soudu. Není to jen na základě nového znaleckého posudku, který staví vztah matky a dcery do zcela jiného světla, ale i kvůli dalším okolnostem,“ řekl Právu advokát.
Paní Koháčková je rozhodnuta nekomunikovat s úřady do doby, než bude soud ochoten znovu se zabývat její zoufalou snahou stát se matkou na plný úvazek. Jiný výsledek sporu, v němž je dítě jednoznačným rukojmím dospělých lidí, si ani nepřipouští.
Její pocit bezúhonného chování však zpochybňuje policie, která případ vyšetřuje. Vzhledem k tomu, že odmítá dítě svěřit otci a zároveň připouští, že je srozuměna se soudním rozhodnutím o trvalé péči otci, hrozí ženě obvinění z podezření pro spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. Dítě by mělo také od září navštěvovat předškolní výchovu. Pokud tomu tak nebude, pak se matka vystavuje podezření ze zanedbání povinné péče.
Chrápavému je jasné, jak řekl Právu, že po Terezčině objevení se bude muset nějak upravit její styk s matkou. Podle jeho slov rozhodně nechce bránit jejich kontaktu, ale přesto neskrýval obavy, že by při každém odchodu dcery za matkou trpěl strachem, aby se znovu neopakovala současná situace.
Ze shledání s dcerou po dlouhém odloučení nemá otec obavy. „Její pokojík je nachystaný tak, jak z něj tehdy odešla. I když nemám iluze o tom, že by ji matka proti mně nenaváděla, tak se nebojím, že by na mě Terezka zanevřela a nechtěla se mnou být. Byli jsme na sebe hodně citově vázání,“ prohlásil otec.