Protože když je společnost, a hospodářský život v ní, dostatečně svobodná a nesešněrovaná tisícem předpisů, předpokladů, omezení, protekce i „protekce“ – je to lepší pro bohatství národa, ale i pro smysluplnější školský systém.

Bohatnou ty státy a národy, kde je trochu fuk, jestli máte ten nebo onen titul, kde kašlou na formální vzdělance. Kde pracovití lidé s vůlí dokážou tvořit z ničeho něco. A pak dát práci jiným lidem.

Třeba Spojené státy v 19. a 20. století. České země třeba na sklonku Rakouska-Uherska.

To neznamená, že v těchhle zemích nemá vzdělání hodnotu a všichni se jen honí za korunou (nebo dolarem). Právě naopak. Ale dlouho studují právě lidé, kteří k tomu mají největší předpoklady. Třeba Emil Kolben pocházející z chudé rodiny o devíti dětech. Ve 24 letech končí s vyznamenáním pražskou techniku, pak po letech v cizině (pracuje mj. pro Edisona i Teslu) zakládá veleúspěšný elektrotechnický závod – pozdější ČKD.

No jo, ale zároveň ve stejné době Tomáš Baťa – měl jenom čtyři třídy základní školy. Ale nikdo mu nenakazoval, že pro podnikání v oboru obuvnictví musíte mít dokončené odborné vzdělání a musíte splňovat tisíc jedna dalších podmínek (třeba věk – Baťa podnikal od patnácti).

Chudé a bez vývoje jsou ty státy, kde vládnou kasty, cechy a „komory“. Kde vládne sám stát a hýbe ekonomikou tam a zpět. Kde není pohyb nahoru a dolů, kde se musíte správně narodit nebo procházet mnohaletými študýrovacími a jinými martyrii, abyste měli právo se o nějakou práci vůbec ucházet. Kde každý policajt, co pouští bzučákem na služebnu, musí mít vysokou školu právnického zaměření a tak podobně.

To samozřejmě deformuje i školství. Každý rodič (i já) žene děti vzdělávacím systémem výš a výš. Když jim to nejde, hledá jim lehčí školu – ale ten titul mít musejí! Protože ta společnost je divná.

A tak se študuje, aby se študovalo. A často neuvěřitelné pavědy.

A jak to ještě souvisí s Antonem Pavlovičem Čechovem? Jsem poměrně vášnivý čtenář od malinka a Čechova miluju. Jak zdánlivě jednoduchými prostředky, pár slovy, dokáže popsat situaci, náladu. Krátké věty. Krása a bohatství jazyka. Vtip i soucit. Neuvěřitelný talent.

No, a v dlouhé povídce Step, co čtu teď před spaním, dává vzdělaný mnich – otec Christofor – ponaučení malému Jegoruškovi, kterého vezou na studia do města:
„Naukám podivným a různým se však neoddávej. Kdo se učí černokněžnictví, zpozdilým slovům a takovým naukám, které nepřinášejí užitek ani jemu, ani lidem, pak je ovšem lépe se neučit!! … Svatí apoštolové mluvili všemi jazyky – i ty se uč jazykům. Vasilij Veliký se učil matematice – i ty se jí uč. Svatý Nestor psal dějiny – i ty se uč dějinám a piš je …“