Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Ta dnešní tyranie

Právo, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Ze čtvrteční čtyřhodinové televizní show prezidenta Vladimira Putina se u nás, zdá se, nedostalo příslušné pozornosti jedné pasáži, která se přitom našeho zeměpisného prostoru bezprostředně týká. Než uvedu doslovný Putinův citát, chci upozorniti, že v ruské terminologii je východoevropská země něco jiného, než jsme zvyklí. Východoevropské je pro Rusy například také Česko.

Putin dostal dotaz od rozhořčené moderátorky, která se s opovržením pozastavila nad srovnáním stalinismu a nacismu. Prezident potvrdil, co od něj očekávala, tedy že s tímto srovnáním nesouhlasí. Ale pak dodal následující věty, v nichž sdělil svůj názor na to, proč tato komparace vůbec vznikla:

„Není to pro nás asi příjemné. Přece jen my, tedy ne my, ale naši předchůdci poskytli jistou záminku pro toto vnímání. Proč? Protože po druhé světové válce jsme se snažili vnutit mnohým východoevropským zemím svůj model vývoje – a musí se přiznat, že jsme to dělali silou, nic dobrého na tom není, a dnes se nám to ozývá. Mimochodem přesně tak se chovají dnes Američané, kteří se snaží vnutit svůj model prakticky po celém světě, a také je čeká neúspěch.“

První část této pasáže je upřímným přiznáním, že SSSR vůči svým deklarovaným přátelům ze socialistického bloku nebyl žádný přítel, ale tyran. Obzvlášť by to mělo zaujmout české, moravské a slezské komunisty, kteří byli tím pádem z Moskvy označeni za přisluhovače tyrana. U všech třešní, to bylo nemilé!

Ale Putin by se necítil ve své kůži, kdyby to nakonec nestočil na Amíky. A naznačil, že současnými tyrany jsou ve světě oni. Svoboda projevu předpokládá možnost říci cokoli, co není v rozporu se zákonem. Věrohodnost pronesených slov se pak má ověřit praxí. Horší je, když jde o něco, s čímž příjemce výroků osobní zkušenost nemá. Ale v tomto případě tomu tak není. V Česku je hodně lidí, kteří dokážou srovnat život v zemi v době, kdy byl oficiálním spojencem SSSR, a nyní, se spojencem USA. Protože zažili to i ono.

Výsledky budou různé včetně nostalgie po tyranově pevné ruce, pod níž se žilo docela pohodlně. Dnes může český prezident halasně plísnit amerického velvyslance a nic se neděje. Úplně stejné to bylo za Sovětů, že ano, pamětníci? A když dnes jedou čeští filmaři do nyní už zcela hodného Ruska natáčet o čs. legiích, v Čeljabinsku je zatknou, protože filmovali jedoucí vlak, a vymažou jim záběry, to je naprosto jiné, než to bylo za Sovětů, není-liž pravda?

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Ta dnešní tyranie...

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám