Článek
Na opravy elektřiny volám pana Nováka. Vím, že se nejen vyzná, ale bude se chovat na úrovni odpovídající sebevědomí člověka, který umí. Suverénně, slušně a skromně. Stejné zkušenosti jsem měl s panem Proškem na zednické práce a panem Horčicem na opravu myčky.
Můžu je nazvat elitou? Nezáleží mi na tom, zda je to formálně vhodné. Pro mě elitou jsou. Největším důvodem, proč někoho obdivovat, je pro mě tvůrčí přístup a mistrovství. Skvělý řemeslník je v tomto roven hráči na koncertní kytaru. Elita je i Jaromír Jágr. Protože umí.
Teď uvedu poměrně čerstvou zprávu ČTK: „Ministerstvo školství zrušilo desetimiliónovou dotaci na mezinárodní kurzy CTYOnline určené pro nadané středoškoláky. V podzimním semestru se jich účastní 150 studentů, kterým mělo být díky dotaci uhrazeno 80 procent školného, což představuje částku 22 000 korun na studenta. Ačkoli finanční podporu tohoto programu v říjnu schválila porada vedení ministerstva, před Vánocemi rozhodnutí další porada zrušila s vysvětlením, že jde o elitářský program v rozporu se zásadami rovného přístupu ke vzdělávání.“
Zpráva je delší. Probíhá patrně vývoj, v němž hraje roli lidovecký náměstek ministra Jaroslav Fidrmuc, který tento program považuje za příliš drahý a preferuje podporu tuzemských programů. Budiž, třeba se nakonec nadaní středoškoláci neocitnou v pozici sirotků, které stát podpořit odmítá. I když zrušení již slíbené podpory je zarážející. Zkuste si představit, že jste ten středoškolák nebo jeho rodič, který ministerstvu uvěřil jako solidnímu státnímu orgánu.
Mně ale jde o pozdrav od Antonína Zápotockého, který zazněl v ministerském zdůvodnění. Právě s tímto socialistickým prezidentem se nejvíc spojuje slavná věta, že všichni mají stejné žaludky. Od tohoto postulátu se odvíjelo potlačování jakékoli silné individuality v režimu, který Zápotocký spoluzakládal a jemuž sloužil.
A v souladu se slovy Karla Marxe, na něhož se režim odvolával, se to, co bylo v 50. letech tragédií, proměnilo ve frašku: „Tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další, ne 600, milión, dva milióny berou, Jandové a jiní.“
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Bude někdo v této zemi, neřkuli na ministerské úrovni, zahrnovat pohrdáním jako elitáře pány Nováka, Proška, Horčice a Jágra, případně jim závidět výdělky dosažené schopnostmi a prací? Pokud ne, není důvod dusit hned v zárodku jako elitáře nadané děti, které mohou republice přinést nejen slávu, ale také záruku vývoje. Ve světě se totiž společnost hodnotí podle těch, kteří vynikají.