Inna Puhajková exkluzivně promluvila o vztahu s Jaromírem Jágrem

Odlétáte dnes za Jaromírem do Vancouveru. Jaký mu vezete dárek k narozeninám?

Vezu mu jen maličkost, symbolický dárek, aby věděl, že jsem nezapomněla. Oslava ale rozhodně nebude, teď všichni žijeme hlavně hokejem. Pořádně jeho narozeniny oslavíme až doma.

Budete bydlet ve Vancouveru společně?

To určitě ne. Celý tým je ubytován v olympijské vesnici, kam veřejnost přístup nemá. A partnerky už vůbec ne. Bude zázrak, když se s Jardou ve Vancouveru uvidíme. Vlastně s tím moc nepočítám. Budu bydlet v hotelu a na zápasech budu pořádně fandit.

Jaromír Jágr s přítelkyní Innou Puhajkovou

FOTO: PRÁVO/Michaela Říhová

Přivezou podle vás naši hokejisté medaili?

Nechci to zakřiknout. Tip si nechám pro sebe. Budu držet pěsti.

Jaký je Jarda před zápasem?

Před zápasem vždycky spí, vstává na poslední chvíli. Dá si kafe a vyráží do haly, kde musí být dvě hodiny před zápasem.

Probíráte s ním utkání?

Jak kdy. Záleží na Jardově náladě. Když nemá chuť si například po prohraném zápase povídat, nechám ho, aby si to srovnal v hlavě a čekám až přijde sám.

Do Omsku jste se stěhovali z New Yorku. To je pořádný rozdíl...

V rámci možností se mi v Omsku líbí. Není to skvělé ani špatné. Je to těžké srovnávat s New Yorkem, kde jsme žili dva roky. Určitě nestrádáme, ale samozřejmě ideální to také není.

Mluvíte zřejmě i o drsné sibiřské zimě...

Když jsem odlétala, bylo tam mínus třicet. Dobrý kožich nemám, já bych mít na sobě zvířátka nedokázala. Na procházky to opravdu není.

Inna Puhajková na módní přehlídce Zuzany Bottkové předváděla svatební šaty

FOTO: Michaela Feuereislová

Neustále se spekuluje o svatbě s Jardou. Plánujete ji?

Žádná svatba se nechystá. Do budoucna bych se vdávat určitě chtěla. Každá ženská o tom sní. Zatím máme ale rušný život. Studuji vysokou školu, Jarda pořád hraje, takže na to nejsou ani myšlenky.

Jste v druhém ročníku na vysoké škole ekonomického směru. Jak zvládáte studium?

Nestihla jsem udělat úplně všechny zkoušky, ale to vůbec nevadí. Je důležité, abych na konci ročníku měla hotové oba dva semestry. Nějaké zkoušky mám, byla jsem v Čechách ale necelé tři týdny. Času bylo málo a tak mám co dohánět.

A co potomek, plánujete? 

Je mi 23 let. Myslím, že máme čas.