Hlavní obsah

Humor je agresivní metodou, jak ovládat druhé, dokazují vědci

Freiburg

Nová studie z Německa odhaluje sociologický význam humoru a zdůrazňuje jeho proměnu v průběhu minulého století. Ze závěrů expertky Helgy Kotthoffové z Frieburgu vyplývá, že humor je aktem agresivním a rozesmáváním druhých se člověk snaží na společenském žebříčku dostat nad své posluchače. Schopnost rozesmát druhé totiž propůjčuje člověku jistou míru kontroly, kterou dominantní lidé dokazují svou významnost.

Článek

„Lidé na vrcholu žebříčku jsou svobodnější v rozesmávání druhých. Mají také větší volnost v jisté míře agresivity a většinu vtipů si dělají na účet někoho druhého. Vyjadřování humoru znamená, že přebíráme kontrolu nad situací od těch na vrcholu společenské hierarchie, pro lidi s nižším statusem to může být riskantní. Do nástupu 60. let si například ženy nemohly dovolit dělat legraci,“ tvrdí Kotthoffová s tím, že komedie a satyra jsou založeny na agresivitě a neohleduplnosti.

„Do šedesátých let byla vtipnost vnímána jako nevychovanost. Ale i dnes ženy raději vykládají vtipy na svůj vlastní účet a muži mají tendenci dělat si vtípky spíše na účet druhých,“ dodala socioložka z německého Frieburgu.

Muži humorem ventilují frustraci

Rozdíly mezi pohlavími začínají už velmi záhy ve věku kolem pěti let, kdy už chlapci říkají více vtipů, dělají více vylomenin a pitvoří se více než dívky, které se jen smějí. Ženy později v dospělosti používají humor spíše k vytváření společenských pout s přáteli, zatímco muži často používají humor k ventilaci vlastní frustrace.

„Například lékaři používají humor někdy k tomu, aby uklidnili pacienty, nebo aby je umlčeli, když pacienti projevují příliš mnoho medicínských znalostí,“ dodává Kotthoffová. Vtipkování je pak podle ní jistou formou udržování si nadřazenosti a zdůrazňování vyššího sociálního postavení nad posluchači.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám