"Měsíc se během tohoto úkazu jeví mnohem větší než obvykle," uvedl astronom Pavel Horálek. Je to dáno tím, že Měsíc je Zemi blíže než jindy.

Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze. Jeho vzdálenost od Země kolísá mezi přibližně 357 000 a 407 000 kilometry. Je-li Zemi nejblíže, je v bodě zvaném perigeum a jeho úhlový průměr je přibližně o 14 procent větší, než když leží od Země nejdál. V perigeu bude v sobotu kolem 12:00. Nastane-li v období průchodu perigeem také úplněk, pak je Měsíc nejjasnější. Jeho jas je o 30 procent vyšší oproti úplňku, který by nastal v apogeu, tedy v největší vzdálenosti od Země

Svit takového Měsíce v zimě vysoko nad obzorem, kdy je krajina pod sněhem, je tak intenzivní, že lze číst noviny či fotografovat noční krajinu bez dlouhých expozic.

Měsíc je obvykle jeví při pozorování větší, i když je nízko nad obzorem. Když je vysoko na obloze, zdá se naopak menší. To však nemá se vzdáleností Měsíce od Země nic společného. Jde pouze o optický klam. Měsíc nízko nad obzorem lze srovnávat s předměty v krajině, například se stromy či budovami, zdá se proto velký, na obloze už podobné srovnání chybí a Měsíc se ve velkém prostoru jeví menší.