Letos je to naposled, co se školy mohly k jednotným zkouškám přidat dobrovolně, v příštích letech už by to mělo být povinné.

Záruka srovnatelné úrovně

„Jednotné závěrečné zkoušky pro žáky učebních oborů se zavádějí, aby byla záruka, že všichni absolventi s výučním listem dosáhli určité stanovené úrovně a ovládají své řemeslo. Díky tomu k nim mohou mít zaměstnavatelé větší důvěru,“ říká náměstek ministra školství Jindřich Fryč. Na tvorbě jednotných zadání se proto podílejí zaměstnavatelé nominovaní Hospodářskou komorou ČR, kteří posuzují, zda zadání odpovídá praxi.

Větší zaměření na praxi

Závěrečné zkoušky se i nadále skládají ze zkoušky praktické, ústní a písemné. „Praktická zkouška je oproti dřívějšku víc zaměřena na konkrétní úkoly, které odpovídají skutečné praxi. Také v písemné zkoušce nejde o zjištění encyklopedických znalostí, ale o logické zvládnutí oboru. Ústní zkouška nově obsahuje i otázky ze světa práce, díky nimž se dá zjistit, jestli je žák připraven pro vstup na trh práce, což je pro jeho uplatnění velmi důležité,“ upřesňuje hlavní manažerka projektu Dana Kočková z Národního ústavu pro vzdělávání.

V některých oborech vzdělání žáci také už v průběhu 2. pololetí 3. ročníku připravují samostatné odborné práce, v nichž navrhují originální řešení zadaného tématu, a to pak obhajují u závěrečných zkoušek.