Neznalost jazyků brání lepšímu pracovnímu uplatnění

Z průzkumu portálu Study.cz, který zjišťoval znalosti a sebevědomí respondentů ohledně jazykových dovedností však vyplývá, že s jazyky stále zápasíme, nevěříme si a cítíme, že nám nedostatečná úroveň cizích jazyků brání v kariérním růstu. Z průzkumu rovněž vyplynulo i to, že na výuce šetříme a nechceme jí věnovat svůj volný čas.

Jednou z podstatných příčin nespokojenosti s dosaženou úrovní jazykových znalostí, kterou vyjádřilo 77 % dotázaných, je skutečnost, že se většina lidí vzdělává pouze samostudiem.

„Pouze samostudiem se cizí jazyk ještě nikdo nikdy nenaučil. Procvičování v praxi je nedílnou součástí studijního procesu, který lze navíc výrazně zefektivnit jazykovým kurzem v zahraničí. Bohužel mnoho lidí stále nevnímá vzdělávání jako jednu ze zásadních životních investic,“ komentuje výsledky průzkumu Pavla Pulchart ze Study.cz.

Čtyři z pěti respondentů uvedli, že se v cizím jazyce vzdělávají, ale nejsou spokojeni s výsledky. Jedním z hlavních důvodů neúspěchu je fakt, že studiu nejsou ochotni nebo schopni věnovat více času. Důsledkem je pak horší uplatnění na pracovním trhu.

Přestože drtivých 96 % respondentů uvedlo, že angličtinu ovládá, při důkladnější analýze bylo zjištěno, že zhruba každý pátý „znalec“ (18 %) umí anglický jazyk jen na základní úrovni, která ovšem již dnes nedostačuje.

Druhým nejčastěji zmiňovaným jazykem byla němčina, jejíž znalost deklarovalo 55 % účastníků průzkumu. Typické však opět je, že drtivá většina (68 %) zná pouze její základy.

Daleko lépe dopadla ruština, kterou uvedlo pouze 30 % lidí, z toho 37 % ji ale ovládá na komunikativní a obchodní úrovni. Jde totiž nejen o podobnost jazyků a historickou znalost, jež v nás stále přetrvává, ale i o poměrně nový trend, kdy ruština se čím dál častěji objevuje coby nutný jazyk v byznysu.

Podobně jako ruština je na tom i španělština, kterou sice hovoří méně respondentů (22 %), z toho však třetina na vysoké úrovni. Španělština je totiž jedním z nejoblíbenějších jazyků mladé generace. Jednak se jí lze dohovořit v největším počtu států na světě, ale hlavně je poměrně lehká na osvojení.

Časté argumenty, proč se vlastně cizí jazyk neučit, jsou nedostatečné využití v praxi, ostych nebo nedostatek času. Češi si na rozdíl od lidí z jiných vyspělých zemí nepřipouštějí, že investice do jazykových dovedností a vzdělání obecně je tím nejlepším, co pro sebe mohou udělat.

„Dva týdny kvalitního jazykového kurzu v přirozeném prostředí pomohou víc než roční studium ve večerní škole,“ zdůrazňuje Pavla Pulchart, která se jazykovým vzděláváním dlouhodobě zabývá.