Vyplývá to z výsledků zveřejněného průzkumu Eurobarometr, který se zabýval dopadem krize na kvalitu práce. Mezi členskými státy navíc panuje výrazná nerovnováha a spokojenost osciluje mezi 94 % v Dánsku a 38 % v Řecku. Obecně většina pracovníků vyjadřuje velkou spokojenost s pracovní dobou (80 %) a bezpečností a ochranou zdraví při práci (85 %).

Pracovní podmínky zhoršuje krize

„Podstatou ochrany a podpory pracovních podmínek v EU je péče o lidský kapitál. Unie má komplexní soubor právních předpisů a politik pro zajištění dobrých pracovních podmínek, které umožňují, aby se evropští zaměstnanci cítili spokojeni. Existuje však reálné riziko, že se pracovní podmínky v důsledku hospodářské krize zhorší,“ uvedl László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování.

Mezi státy jsou značné rozdíly

Podle průzkumu provedeného ve 28 členských státech považuje více než 80 % respondentů v Dánsku, Lucembursku, Finsku a v Nizozemsku pracovní podmínky ve své zemi za dobré.

Pokud jde o jednotlivé pracovníky, je i zde na prvním místě Dánsko, kde je se svými vlastními pracovními podmínkami spokojeno 94 % dotázaných. Rakousko a Belgie se s 90 % řadí na druhé místo, s těsným odstupem pak následují Finsko (89 %), Spojené království a Estonsko (obě země 88 %).

Negativní hodnocení převažuje i v Česku

Na opačném konci žebříčku stojí Řecko s nejnižší mírou spokojenosti na úrovni státu (16 %), které je zároveň jedinou zemí, kde je s vlastními současnými pracovními podmínkami spokojena méně než polovina dotázaných (38 %).
V Česku považuje své pracovní podmínky za dobré 45 % dotázaných, 51 % je hodnotí jako špatné a zbývající 4 % neví.

Intenzita práce roste

Mnohá zjištění potvrzují nárůst intenzity práce. Jednoznačně nejvýznamněji vnímaným rizikem v práci je stres (pro 53 % pracujících respondentů). Nespokojenost s pracovní zátěží, pracovním tempem a s dlouhou pracovní dobou (více než 13 hodin) je pak uváděna mnohem častěji než jiné problémy, jako je nezájem o vykonávanou činnost nebo nedostatečná doba odpočinku během týdne či roku.

Vedle stresu je jako jedno z nejdůležitějších pracovních rizik vnímána špatná ergonomika, přičemž 28 % respondentů uvádí jako hlavní riziko pro bezpečnost a ochranu zdraví opakované pohyby a únavné či bolestivé pozice a 24 % dotázaných zmínilo každodenní zvedání a přemisťování těžkých břemen.