Zaměstnavatelé v mnoha případech vnímají uchazeče o zaměstnání okolo padesátky a starší jako neproduktivní. Zastávají názor, že mají své limity, a s oblibou si již v prvním kole přijímacích řízení sortují uchazeče právě podle data narození. Mladý člověk má v jejich očích oproti starším výhodu flexibility a energie.

Nízké sebevědomí

Na druhou stranu je to mnohdy samo nízké sebevědomí, které lidem ve vyšším věku při pohovorech brání ukázat, „že na to mají“. Problém spočívá v tom, že starší generace lidí prožila většinu života v podmínkách, kdy práce byla zaručena, a stále v sobě mají zakódované vědomí, že kdo nepracuje, je příživník. A tak jsou při pohovorech nejistí, což je hendikepuje na trhu práce.

Hlavní, co vidím u starších lidí při pohovorech, je strach Hana Vančurová, koučka v ČSOB

„Nechceme se nabízet, uráží nás, když proti nám sedí mládě s právě dokončenou školou, které nemá žádné životní zkušenosti, dává nám naučené otázky a mezi řečí naznačuje, že už jsme za zenitem,“ říká Hana Vančurová, která pracuje jako koučka v ČSOB.

Chybí genetická výbava

Jak sama říká, hlavní, co vidí u starších lidí při pohovorech, je strach. „Moje generace na to, myslím, není „geneticky“ vybavena. Mladí přemýšlejí jinak, mají za sebou již v začátcích své pracovní kariéry zkušenost se ztrátou zaměstnání i jeho neúspěšným hledáním. Mladý člověk, který přišel dvakrát o místo, prošel zkušeností přijímacích pohovorů, zažil vícekolová přijímací řízení a třeba i marně čekal na odpovědi agentur, je díky tomu lépe vybaven pro život a takové zkušenosti ho učinily imunním. Ale to, co je pro mladého posilou, se staršímu může jevit jako nepřekonatelná překážka,“ dodává Vančurová.

Za pravdu jí dává fakt, že lidé po padesátce statisticky práci nalézají nejhůře. Další negativní skutečností je, že čím dále od Prahy člověk „v letech“ práci hledá, tím hůře ji nalézá. Nicméně dobrou zprávou je, že se názory na starší uchazeče postupně mění a mnohé firmy si výhody zaměstnanců po padesátce začínají uvědomovat.

Věk nevýhod i výhod

Každý věk má svá pro i proti. Ve vyšším věku je samozřejmě nutné počítat s mírnějším pracovním tempem, to však pro zaměstnavatele nemusí být nutně nevýhodou. Lidé po padesátce mají nesporné zkušenosti z oboru, které nejsou nahraditelné mladickým elánem. Navíc ve vyšším věku má člověk i větší osobní rozhled, který je pro kolektiv obrovským přínosem.

„Určité zpomalení je vyrovnáno zkušenostmi, klidem, jistotou a dobrou znalostí oboru. Starší lidé jsou dobrými učiteli a mentory. Také přinášejí do týmu polarity – mladí i staří, ženy a muži – smíšený tým má své výhody,“ vysvětluje Hana Vančurová.

Jak na to

Přijít o práci před důchodem není žádná legrace a zaručený recept na rychlé nalezení nového místa není. Nicméně existují podle Hany Vančurové některé zásady, jejichž respektování pomůže takovým lidem práci získat:

Nestraňte se lidí, nezůstávejte sami, obklopte se přáteli. Přijít o práci není žádná ostuda!
Nebojte se požádat o radu profesionály, např. kouče, psychologa, terapeuta.
Nebuďte pasivní, získávejte nové informace. Využijte všech dostupných možností – pracovního úřadu, zaměstnavatele, agentur práce.
Využijte známostí. Stále platí, že nejlepším životopisem je doporučení jiného člověka.
Ovládněte současné komunikační prostředky. Nemusíte být zrovna na Twitteru nebo Facebooku, ale internet by měl být vaším spojencem.
Popřemýšlejte, zda nemůžete nabídnout něco nového. Zkuste udělat ze svých koníčků zaměstnání a třeba si založte vlastní živnost.
Rekvalifikujte se! Kdo řekl, že nemůžete udělat kariéru v jiném oboru, než ve kterém jste celý život pracovali?