Práce jako taková je pro zaměstnance bez ohledu na věk a pohlaví stále motivujícím prvkem. Od roku 2008 ji ale hodnotí stále častěji jako nepříjemnou. Na to, zda práce je, či není pro nás příjemná, má největší vliv klima na pracovišti, konkurenční prostředí a pracovní podmínky. Významnou roli v posledních pěti letech hraje i hrozba propouštění.

Pracovní zatížení roste

V rámci stejné pracovní doby jsme nyní nuceni zvládat více pracovních úkolů, narůstá i zodpovědnost. Hlavní zlom nastal v roce 2010, kdy v Česku vrcholila ekonomická krize. V jejím důsledku se rozvinulo i neetické jednání zaměstnanců, kteří začali více sledovat svůj prospěch na úkor firmy i kolegů.

Průzkum potvrdil, že dnes už většina lidí nestíhá svoji práci v klasickém čtyřicetihodinovém pracovním týdnu. To, co kdysi dělali dva, dnes musí zvládnout jeden až jeden a půl zaměstnance. Přibývají pravidla a administrativa, ubývá kreativita a potěšení z práce.

„Při déle trvajícím tlaku pak už nelze dělat práci s radostí a těšit se z ní. Lidé se cítí spíše jako stroje na vydělávání peněz než jako kreativní pracovníci s vlastní přidanou hodnotou,“ konstatuje Filip Brodan, ředitel společnosti Engage Hill.

Vzdorují hlavně mladí

Mladší generace však začíná vzdorovat. Nejvíce se vnímání přesčasů změnilo u zaměstnanců pod 35 let, zejména u žen. Zatímco ještě před pěti lety jim přesčasové hodiny tolik nevadily, dnes už je hodnotí jako nepříjemné.

Zaměstnanci pod 35 let si podle Brodana mnohem více hlídají rovnováhu mezi životem a prací a neskrývají to. Při odpracování více hodin, než mají ujednáno v pracovní smlouvě, ihned požadují odměny či náhradní volno. Dokonce u přijímacích pohovorů neváhají otevřeně přiznat, že nehodlají obětovat všechen svůj osobní život pouze práci. Pro generaci čtyřicátníků je většinou nemyslitelné, aby si při přijímacích pohovorech kladla takové podmínky.

Starší se diví

„Starší generace je překvapena, kde zcela nezkušení absolventi pří prvním pohovoru berou takovou drzost. Jejich změna postojů k přesčasům a k rovnováze mezi pracovním a osobním životem je však důležitým signálem pro celou společnost. Věřím, že se dnešním dvacátníkům podaří vyvážit pracovní a osobní život lépe než jejich rodičům,“ uvádí Egita Renovica, HR ředitelka společnosti Engage Hill.