Během uplynulých dvou let se pracovní morálka v českých firmách zlepšila. Zaměstnanci pod vlivem tvrdších podmínek na trhu práce pracují intenzivněji, zejména během odpoledních hodin, a mnozí přestali i chodit na oběd. Vyplývá to ze snímku pracovního času, který provedla technologická společnost truconneXion na základě měření počítačových aktivit uživatelů ve dvou stovkách firem.

Firmy i zaměstnanci berou stále častěji přesčasy jako součást pracovní doby Martin Hnízdil

„Ve srovnání s minulostí se zvýšilo využití firemních počítačů po dvanácté hodině. Zaměstnanci mají tendenci i v době oběda trávit čas na počítači, i když spíše relaxací než prací, nejčastěji vyřizováním soukromé korespondence, návštěvou sociálních sítí či online nakupováním. Naopak nejvíce práce zaměstnanci udělají mezi devátou a dvanáctou hodinou,“ vypočítává Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Nosí si jídlo z domova

Analýza technologické firmy tak potvrzuje zjištění pracovního portálu Profesia.cz, že až polovina Čechů si z úsporných důvodů nosí obědy z domova, přibližně pětina se nestravuje vůbec a každý pátý se stravuje v podnikových jídelnách.

„Za vysokými čísly nošení si obědů z domova stojí několik důvodů, ten hlavní lze spatřovat v úsporách v rozpočtech domácností. Často si také zaměstnanci nestíhají zajít na oběd, a proto je pro ně domácí strava výhodná,“ uvádí Kateřina Jaroňová, marketingová ředitelka portálu Profesia.cz.

Obědvání při práci snižuje výkon

Přístup, kdy se lidé během přestávky na oběd snaží být maximálně produktivní a společně s jídlem konzumují i obsah internetu, není podle psychologů dobrý. Čas oběda má totiž sloužit i k odpočinku a odreagování: „Relaxace v době polední přestávky je naprosto nezbytná a v odpoledních hodinách se pravděpodobně projeví ve zvýšeném výkonu,“ podotýká psycholog Michal Walter, který se specializuje na problematiku pracovního prostředí.

Ze srovnání s minulým měřením počítačových aktivit uživatelů před dvěma lety vyplývá, že se zaměstnanci po obědě dříve vracejí k plnění svých pracovních povinností. „Křivka pracovního výkonu jde po obědě rychleji nahoru a v druhé polovině pracovního dne toho stihneme udělat více než před dvěma roky,“ komentuje výsledek měření Martin Hnízdil.

Odpoledne se podle něj sice stále ještě pracuje méně než dopoledne, ale rozdíl už není tak výrazný. V době od 7.00 do 12.00 stihneme na počítači udělat 58 % naší denní pracovní agendy, zatímco před dvěma roky to bylo 63 %,“ říká Hnízdil.

Po večerech pracují z domova

Zaměstnanci pracují na počítači v některých firmách i po skončení oficiální pracovní doby, zejména ve večerních hodinách, kdy se připojují z domova. Ve sledovaném segmentu se práce po šesté hodině večer týká každé druhé firmy.

„Firmy i zaměstnanci berou stále častěji přesčasy jako součást pracovní doby. Týká se to zejména menších firem do padesáti zaměstnanců, kde je kladen větší důraz na flexibilitu a výkon a zaměstnanci mají firemní počítače či tablety k dispozici i mimo firmu,“ vysvětluje Hnízdil.

Riskují osobní život i zdraví

Podle psychologů nelze jednoznačně odpovědět, zda je práce po večerech a z domova v souladu s optimálním nastavením pracovního dne. Podle Michala Waltera nelze přesně říct, kdy by měl optimálně nastat konec pracovní doby. Velmi totiž záleží na druhu profese, kterou dotyčný vykonává.

„Pracovat po večerech je v některých případech nutné, ale bývá to na úkor relaxace, zábavy a v mnoha případech také rodiny, pokud má zaměstnanec rodinné závazky,“ zdůrazňuje Michal Walter.

Odborníci varují před situací, kdy se práce přes čas stává pevnou součástí životního stylu. Nadmíra přesčasů totiž snižuje spokojenost pracovníka v osobním životě i v práci, a pokud tato praxe trvá dlouhodobě, může se promítnout i do zdravotního stavu.