Hlavní obsah

Poradna: Nárok na odstupné, jak na něj?

Odstupné představuje určitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překonat sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez svého zavinění ztratil dosavadní práci. Jak vysoké odstupné ale může zaměstnanec očekávat, a na základě čeho se konkrétně vypočítává?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Chtěl bych se zeptat na nárok na odstupné, když mi dal zaměstnavatel výpověď. Konkrétně mě zajímá jeho výše a postup, jak se vypočítává. Jedná se o průměr měsíčního výdělku z celého roku, nebo z posledních tří měsíců?

Právo na odstupné

Odstupné ze zákona zaměstnanci náleží tehdy, pokud došlo k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodů organizačních změn, anebo pokud podle lékařského posudku nesmí dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění z povolání nebo ohrožení touto nemocí anebo dosáhl-li na pracovišti nejvyšší přípustné expozice.

Nárok na odstupné má i zaměstnanec, který uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o rozvázání pracovního poměru z jednoho z výše uvedených důvodů.

Výše odstupného

Pokud došlo k rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, náleží ze zákona zaměstnanci právo na odstupné nejméně ve výši jednoho až tří průměrných výdělků v závislosti na tom, jak dlouho trval jeho pracovní poměr u zaměstnavatele (1 průměrný výdělek/do jednoho roku trvání pracovního poměru, 2 průměrné výdělky/do dvou let trvání, 3 průměrné výdělky nad 2 roky trvání).

Na dvanáctinásobek průměrného výdělku má nárok zaměstnanec, jehož pracovní poměr byl rozvázán z důvodu zákazu dosavadní práce pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracoviště.

Nic však nebrání zaměstnavateli poskytnout zaměstnanci vyšší odstupné, než mu stanoví zákon (například pět, šest průměrných výdělků – popřípadě vázat zvýšené odstupné na jiný základ, než je průměrný výdělek, např. měsíční mzdu, atd.), nebo sjednat s ním vyšší odstupné v dohodě o rozvázání pracovního poměru.

Výpočet odstupného

Odstupné ve výši přiznané zákoníkem práce se vždy vyplácí v násobcích průměrného měsíčního výdělku. Průměrný výdělek pro účely výpočtu odstupného se zjišťuje ze skutečně dosažené mzdy a z odpracované doby za předcházející kalendářní čtvrtletí. Například za měsíc květen 2013 se průměrný výdělek zjistí z prvního kalendářního čtvrtletí (leden-březen 2013).

Do dosažené mzdy se nezapočítává jen základní měsíční mzda, ale i všechny příplatky, bonusy, prémie a jiná plnění nad její rámec vyplacené v předchozím kalendářním čtvrtletí. V průměrném výdělku se poměrnou částí zohlední odměny, které zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil za delší období (například roční bonus ¼, půlroční bonus ½, atd.).

Pokud by zaměstnanec v předchozím čtvrtletí neodpracoval alespoň 21 dní, použije se tzv. pravděpodobný výdělek. Jde o kvalifikovaný odhad, kolik by činil průměrný výdělek zaměstnance, kdyby býval byl pracoval celé předchozí kalendářní čtvrtletí. Často se pravděpodobný výdělek používá při výpočtu odstupného po dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance (například po rodičovské dovolené nebo po dlouhodobé nemoci).

Shrnutí

V případě, že vám náleží ze zákona právo na odstupné, použije se jako základ pro výpočet odstupného průměrný výdělek. Průměrný výdělek se vypočítává z mezd (včetně všech jejích složek), které jste obdržel za předchozí kalendářní čtvrtletí (vychází se nejen ze základních mezd, ale také z příplatků, bonusů nebo prémií). Průměrný výdělek tak bývá vyšší než základní měsíční mzda, záleží vždy na tom, zda jste v rozhodném období dostal zaplaceny příplatky, popřípadě jste měl odměny, průmie.

Odpovídali  Michal Peškar a Michaela Prokopová z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související témata:

Související články

Poradna: Když zaměstnavatel snižuje prémie…

V dnešní době se zaměstnavatelé snaží především snižovat náklady a zvyšovat efektivitu svého podnikání. Ve firmách proto často dochází ke krácení prémií. Mohou...

Výběr článků

Načítám