Howells získal virtuální měnu v roce 2009 takřka za nic, v současné době ale hodnota jednoho bitcoinu překročila hranici 1000 dolarů (přes 20 000 korun).

Později si počítač, kde měl bitcoiny uloženy, polil pitím. Nefunkční stroj rozložil a prodal na náhradní díly, disk uložil do šuplíku, kde ležel roky. Při úklidu v letošním roce se rozhodl disk vyhodit, neboť se domníval, že z něj již všechna svá data přenesl.

"Slyšel jsem historky o chlápkovi z Norska, který bitcoiny koupil za hubičku a nyní je prodal za obrovskou částku," řekl. Teprve poté si uvědomil, co na vyhozeném disku bylo.

Howells nejdříve neúspěšně prohledal všechny své datové zálohy a poté se vydal na skládku. "Když jsem to zde uviděl, tak moje myšlenka byla, že jsem bez šance," řekl. Správce skládky mu navíc řekl, že odpad uložený před třemi či čtyřmi měsíci je v hloubce jednoho až 1,5 metru.

Za pětistovku milionářem

Zmíněný Nor, o kterém Howells hovořil, zakoupil bitcoiny v roce 2009. Na svou investici v ceně 150 norských korun (necelých 500 korun) za 5000 bitcoinů zapomněl a až letos v dubnu si uvědomil, že má dost peněz na to, aby si mohl koupit byt v luxusní čtvrti Osla.

Bitcoiny

Měnu bitcoin vytvořil v roce 2009 anonymní vývojář používající pseudonym Satoši Nakamoto. Je navržena tak, aby ji nikdo nemohl jakkoli ovlivňovat, tedy ani vlády a centrální banky.

Kybernetickou měnu "tiskne" síť počítačů podle softwaru, který uvolňuje nové mince stabilním, avšak stále pomalejším tempem.

Počet jednotek v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 miliónů a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.