Původní spekulace, že současné nájezdy pocházejí z Ruska, se zatím nepotvrdily. Ukázalo se, že ruské internetové adresy figurující v kybernetických útocích byly podvržené. Kdo za útoky stojí, se tedy stále neví. Také proto, že objednat si takový nájezd může prakticky kdokoliv. A nestojí to mnoho.

Ceny se liší v závislosti na tom, jak velký systém chce objednatel vyřadit z provozu. Za malé servery si hackeři podle analýzy antivirové společnosti Trend Micro účtují něco málo přes tisíc korun. Pád webů větších institucí a společností pak vyjde na desetitisíce korun.

Více o útoku DDoS naleznete zde

Hackeři se nechávají najímat i pro vytvoření virů „na míru“, které na rozdíl od útoků z tohoto týdne již mají za cíl získat z napadeného počítače citlivé informace. I proto je jejich cena výrazně vyšší. Například pokud je útok prováděn prostřednictvím programu Adobe Reader, zaplatí zájemce za vytvoření speciálního programu sloužícího k průniku až půl miliónu korun.

Prolomení zabezpečení operačního systému vyjde u Mac OS X na milión a u Windows na dva. Nejvíce si hackeři cení průnik do mobilního systému iOS, který využívá společnost Apple u iPadu i iPhonu. Honoráře se pohybují mezi 1,8 a 4,6 miliónu korun.

Hackeři mají vlastní měnu

Hackeři nabízející své služby na webu jsou samozřejmě velice opatrní. Pro minimalizaci rizika odhalení a možných oplétaček se zákonem dokonce internetové podsvětí vytvořilo virtuální peníze, za které je mimo jiné možné pořídit i kybernetický útok.

„Bitcoin je digitální měna, která funguje od roku 2009. Měna je stejně jako běžná hotovost při dodržení určitých pravidel těžko vystopovatelná, tedy se hodí právě k nakupování na černém trhu,“ uvedl Pavel Bašta, expert z týmu CSIRT, který řeší bezpečnostní incidenty v počítačových sítích provozovaných v České republice.

„Bitcoin lze bez problémů směnit v příslušné směnárně například za eura. Jakmile máme bitcoiny, můžeme se vydat nakupovat,“ přiblížil Bašta s tím, že k samotnému zprostředkování obchodu je pak zapotřebí speciální internetový prohlížeč Tor Browser.

„Jeho použitím zajistíte svou anonymitu a zároveň získáte přístup ke skrytým serverům v doméně onion, ke kterým se z ‚běžného‘ internetu nedostanete,“ konstatoval expert z týmu CSIRT.

„Skryté servery jsou často používány k provozování široké plejády nelegálních aktivit, od šíření návodů na výrobu různých nelegálních chemických látek až po šíření dětské pornografie. Vzhledem k povaze této sítě je totiž velmi obtížné někoho chytit a obvinit,“ dodal expert CSIRT.

Nabízí se otázka, proč nejsou skryté servery na internetu blokovány. Podle Bašty jsou důležité a užitečné například pro občany v nedemokratických režimech, kterým umožňují anonymně komunikovat a vyjadřovat na internetu své názory bez obav z postihu.

Na vrcholu Rusové

Podle poslední zveřejněné analýzy ruské bezpečnostní společnosti Group-IB si hackeři v roce 2011 vydělali na celém světě více než 250 miliard korun.

Především díky finančním podvodům, hackerským útokům na objednávku a vytváření sítí zotročených počítačů (tzv. botnetů) patří na samý vrchol žebříčku Rusové, kteří si předloni na své účty připsali přes 85 ­mi­liard korun.

V meziročním srovnání je to téměř dvojnásobný růst, což je podle bezpečnostních expertů alarmující číslo.

„Kybernetický zločin pocházející z Ruska stojí globální ekonomiky miliardy každý rok. V následujících letech se navíc budou zločinecké aktivity na síti ještě stupňovat,“ varoval ředitel Group-IB Ilja Sachkov.

Podle něj se hackerům v Rusku daří více než v Americe nebo Evropě především díky zastaralým zákonům, které počítačové piráty absolutně neodradí od páchání trestné činnosti.