Používat firemní počítač pro soukromé účely mohou zaměstnavatelé podle zákona úplně zakázat. Vnitřními předpisy pak mohou stanovit určité výjimky, případně surfování tolerovat. "Stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele pro osobní potřebu zaměstnance je zcela na vůli zaměstnavatele," stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Porušení zákazu může mít pro zaměstnance vážné následky, o čemž se na vlastní kůži přesvědčil pracovník pily na Jindřichohradecku. Ten údajně v září 2009 strávil celkem 103 hodin na webových stránkách.

V podstatě tak pracoval jen osm z 21 pracovních dní, zbytek strávil na internetu. Zaměstnavatel mu dal výpověď. Muž se neúspěšně bránil žalobou k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci. Jeho odvolání následně zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích.

Zaměstnavatel může provádět kontroly

Zákoník práce konkrétně stanovuje, že zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výpočetní techniku ani telekomunikační zařízení. Zaměstnavatel je oprávněn to přiměřeným způsobem kontrolovat. Zároveň ale zákon stanovuje, že zaměstnavatel nesmí narušovat soukromí pracovníků skrytým sledováním, odposlechem, kontrolou elektronické pošty nebo listovních zásilek.

Kontrola využívání internetu v případě jindřichohradecké pily podle Nejvyššího soudu nebyla zásahem do soukromí. O nezákonnou kontrolu by šlo v případě, kdyby zaměstnavatel předtím povolil využívání počítače pro osobní potřebu. Pila však ve svém pracovním řádu výslovně zakazovala navštěvovat internetové stránky s pochybným obsahem, sledovat on-line zpravodajství, TV nebo rozhlas přes internet. Firma proto měla právo zkontrolovat, zda zaměstnanec zákaz dodržuje.

Zneužívání firemních počítačů na ústupu

Kontrola nijak nezjišťovala obsah e-mailů nebo jiných soukromých sdělení. Jejím výsledkem byl pouze výpis navštívených stránek. "O soukromí zaměstnance (o jeho osobnosti) jistě vypovídá i údaj o tom, které internetové stránky sleduje, avšak podstatou kontroly nebylo toto zjištění, nýbrž pouze zjištění, zda zaměstnanec sledoval takové internetové stránky, které s výkonem jeho práce nesouvisely," uzavřel Nejvyšší soud.

Míra zneužívání pracovního času na firemních počítačích loni v Česku klesla o pět procent. Mimopracovními činnostmi tak zaměstnanci v průměru trávili asi 51 minut denně. Nejčastěji využívají lidé pracovní počítač k vyřizování soukromých e-mailů, stále častěji komunikují na sociálních sítích a oblíbené je také on-line nakupování. Vyplývá to z analýzy společnosti truconneXion, zveřejněné letos v dubnu. [celá zpráva]

Vychytralí zaměstnanci už ale přišli na způsob, jak v pracovní době surfovat na internetu a neporušovat zákaz týkající se firemních PC. Pomáhají jim k tomu chytré telefony, ke kterým si lidé v dnešní době často pořizují neomezené tarify pro připojení k internetu. Přijít na používání mobilů je obtížnější, zakázat je v pracovní době však může zaměstnavatel také.