Většina z nás si dennodenní pracovní či studijní povinnosti bez počítače ani nedovede představit. Ovšem mezi uživateli počítačů přibývá těch, kteří si stěžují na bolesti různých částí těla.

Odborníci se shodují, že za většinu obtíží může nesprávný posez, špatné nastavení monitoru, klávesnice či výšky židle. Dokonce i typy skel v brýlích mohou způsobit nepříjemné potíže se zrakem. Jak tedy potížím předcházet, či jak se jich zbavit?

Bolesti zad souvisí s držením těla u počítače

Pokud uživatel správně sedí,  předejde tím únavě i bolestem a dokonce se lépe koncentruje. Zároveň ten, kdo správně sedí, správně i dýchá. "Dýchání nedbale sedícího člověka se často odehrává více v hrudní než v břišní oblasti. Přetížené svaly v horní části hrudníku, které se upínají na krční páteř, mohou působit bolesti," upřesnil lékař Karel Nešpor.

Dlouhodobé sezení u počítače lze zpestřit cvičením nebo použitím gymnastického míče.

Dlouhodobé sezení u počítače lze zpestřit cvičením nebo použitím gymnastického míče.

FOTO: Profimedia

Dobré držení těla při sezení také zlepšuje krevní oběh v rukou, a tím se snižuje riziko problémů se zápěstími. Okraj sedací plochy nesmí tlačit na zadní stranu kolena, aby neomezoval oběh krve v nohou.

Pravidla pro předcházení bolestem zad

  • Notebook nepatří na klín, ale na pevnou podložku, nejlépe stůl. Pro pacienta s bolestmi zad je dobré koupit si přídavnou klávesnici, notebook používat jako monitor umístěný ve výši očí. Při příliš předkloněné hlavě se totiž napíná šíjové svalstvo tím, jak páteř musí udržet celou váhu hlavy.
  • Dalším důležitým prvkem je vhodná židle. Měla by být polohovatelná pro konkrétní potřeby uživatele. Židle musí mít určitě opěrátko, o něž se lze pohodlně opřít. Sedátko by mělo být nastaveno tak, aby zadek byl výš než stehna a kolena. 
  • Nohy by neměly být překříženy, ale volně spuštěny na zem, kde se dotýkají plnou plochou chodidla. Určitě nemají být jakkoli zkroucené okolo židle.   

Slzení a poruchy zraku jsou nejčastější obtíže

K častým obtížím při práci s počítačem patří i slzení očí, zraková nepohoda a poruchy zraku. Oči jsou unavené, podrážděné, zčervenají a vidění může být rozmazané a dvojité.

Upřený pohled bez mrkání vede k vysychání spojivek. Z hlediska očí je nejvýhodnější, když pohled směřuje mírně dolů, ale příliš nízko umístěný monitor může vést k špatnému držení krku a páteře a působit jiné problémy.

Ne všechny typy brýlí se hodí ke dlouhodobému užívání počítače.

Pro práci s počítačem se dokonce používá speciální typ brýlí.

FOTO: Profimedia

Užitečné mohou být oční kapky. Pokud nejsou k dispozici, pomůže opláchnutí očí studenou vodou. Dobře dělá podle Karla Nešpora i vychladlý sáček čaje nebo máty na zavřená víčka. Je také možné používat oční cviky, které procvičí okohybné svaly a zlepší krevní oběh v okolí oka.

Oko dráždí i odlesky na obrazovce a v jejím okolí, zejména v dolní části zorného pole. Zdrojem velkých problémů mohou být při práci s počítačem kontaktní čočky, proto je lepší používat brýle.

Oční lékař může předepsat speciální brýle pro práci s počítačem, protože vzdálenost obrazovky od očí je větší než vzdálenost od papíru při čtení a menší než by odpovídalo brýlím na dálku. Potíže zhoršují i drobné oční vady, které se projeví až při zvýšené zátěži.

Je dobré občas zavírat oči alespoň na tři vteřiny, případně tu a tam rychle zamrkat a pak nechat na chvíli oči zavřené. Vhodné je chvílemi se dívat do dálky. Existuje dokonce program, který připomíná pracovníkovi, že má zamrkat.

Na monitoru ani v jeho okolí by neměl být prach. Elektricky nabité prachové částice mohou dráždit spojivky i pokožku. Z téhož důvodu by se zejména v okolí monitorů nemělo kouřit.

Mezi bolesti patří zápěstí, předloktí a ramena

Velká část uživatelů počítačů trpí bolestmi rukou. Někoho trápí zápěstí, ale ještě častěji se objevují problémy s předloktími a rameny. Postiženy jsou dokonce i děti.

Nepotvrdila se však domněnka o zvyšujícím se počtu případů takzvaného syndromu karpálního tunelu, což je bolestivé zduření šlach ohybačů dlaně, které měla mít na svědomí práce na počítačích.

Při psaní na klávesnici by se zápěstí nemělo ohýbat vzhůru ani vychylovat do stran.

FOTO: Lukáš Táborský, Právo

Pro zápěstí je šetrnější poloha klávesnice naplocho na podložce, tedy s nezdviženou vzdálenější stranou. K psaní je vhodné používat jen nezbytnou sílu. Vynakládání nadbytečné síly při práci s klávesnicí zhoršuje průběh potíží v oblasti rukou. Zápěstí by se nemělo ohýbat vzhůru ani vychylovat do stran.

Pravidelným cvičením uživatelé předejdou většině bolestí

Celková doba práce s počítačem by během jednoho pracovního dne neměla zabrat více než tři čtvrtiny pracovní doby. Někomu vyhovují krátké přestávky. Jiné prameny doporučují pauzy na deset až dvacet minut každou hodinu nebo na pět minut po 20 minutách práce s počítačem.

Rehabilitační pracovníci i lékaři navrhují zařadit do přestávky nějakou formu cvičení. Pomáhá i opatrné vytahování, masírování a vytřepávání zápěstí za pomoci druhé ruky. Procvičovat je třeba také krk a svaly kolem lopatek.

Masérka Dana Kottová přidala ještě poznatek z praxe: "Z prohýbání hrudníku nad klávesnici vznikají takzvaná kulatá záda a měkké uvolněné břicho. Doporučuji všem krátké protahovací nebo posilovací cviky.

V každé tělocvičně trenéři naučí klienty konkrétním cvikům na posílení či protažení bolestivého místa. Samozřejmě cvičení nic nenahradí, ale příjemné sezení umožní také masážní balony, kvalitní židle, případně ergonomiícká klávesnice."   

Podle Karla Nešpora jsou na tom i u počítače lépe nekuřáci, protože nikotin stahuje cévy a zhoršuje prokrvení.