Tato poněkud absurdní situace vznikla tak, že podle zákona o dani z příjmů je možné uplatnit ztrátu z předchozího roku ke snížení dílčího základu daně, ale pro výpočet solidární daně už tato možnost neplatí.

Pan Michal Právo informoval, že za rok 2014 vykázal hrubý zisk (tzn. základ daně snížený o ztrátu z předchozího roku) 170 tisíc korun. Za rok 2013 ztráta pana Michala dosáhla 4 244 198 Kč, a to proto, že v roce 2013 nakoupil větší objem zboží, ale prodal ho až v roce 2014. Tuto částku si nyní odečetl od dílčího základu daně za loňský rok, který činil 4 414 189 Kč. Vyšel mu hrubý zisk 169 991 korun, z něhož si spočítal 15procentní daň – 25 500 Kč.

U solidární daně jsou jiná pravidla

Tím by všechno ještě před dvěma lety skončilo. Nyní však do zapeklité situace dostal podnikatele institut solidárního zvýšení daně, který vychází z rozdílu mezi dílčím základem daně (4 414 189 Kč) a 48násobkem průměrné mzdy (loni to bylo 1 245 216 Kč). To se rovná 3 168 973 Kč. Samotná sedmiprocentní solidární daň z této částky pak činí 221 828 Kč.

Celková daňová povinnost pana Michala se skládá ze solidární daně a „klasické“ daně z příjmů ve výši 25 500 Kč. Celkem tak má státu na daních zaplatit 247 329 Kč.

To je ovšem o 77 338 korun víc, než dosahoval jeho hrubý zisk za loňský rok, a o 102 838 korun víc, než kolik by po 15procentním zdanění (klasickou daní) činil jeho čistý zisk (tj. 144 491 Kč; 169 991 Kč minus 25 500 Kč).

„Není přece možné a ani logické, aby člověk zaplatil větší daň, než kolik vydělal,“ rozhořčeně se podivoval pan Michal.

Přestože se podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové zřejmě jedná jen o ojedinělý případ, možné to ale nyní v Česku je.

„Podle platné právní úpravy výpočet solidárního zvýšení daně zohledňuje dílčí základ daně dle § 7 a příjem dle § 6 (zákona o dani z příjmů). Z toho vyplývá, že není možné při výpočtu solidárního zvýšení daně uplatnit ztrátu vzniklou a vyměřenou v předchozích zdaňovacích obdobích. Stále však platí, že zmíněnou ztrátu lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích, a tím následně snížit základ daně,“ potvrdila Právu Petlachová.

Protože ziskem v případě pana Michala je jeho marže, výdajové paušály by se mu nevyplatily.

Ministerstvo financí nechtělo tuto záležitost komentovat. „Můžeme potvrdit, že ministerstvo financí se tímto problémem zabývá,“ sdělil jen Právu Michal Žurovec z tiskového oddělení MF.