„Ze strany advokátů ani odborné veřejnosti není založení s. r. o. s touto minimální výší vkladu příliš doporučováno a obecně jej nelze považovat za vhodné. Tato forma zakládání společnosti může být navíc snadno zneužívána na takzvané karuselové podvody na DPH,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.

Podle pravidel, která platila do konce roku 2013, se zakladatelé společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) museli zavázat ke vkladu alespoň 200 tisíc korun. Nový zákon o obchodních korporacích požadavek na základní kapitál s. r. o. opouští a již rok připouští zakládání nových společností se základním kapitálem již od 1 Kč.

Možnosti sníženého základního vkladu využili loni i někteří podnikatelé, se kterými spolupracuje Jihomoravské inovační centrum (JIC). Přišli na trh s technologickými produkty s vysokou přidanou hodnotou, například firma CF Plus Chemicals, kterou loni po dokončení doktorandského studia v Curychu založil v Brně v inkubátoru JIC INBIT vědec Václav Matoušek.

Zkusit to může každý

Matouškova firma, jejíž základní vklad je 24 tisíc korun, nabízí fluoralkylační činidla, která umožňují vývojovým laboratořím farmaceutických i jiných firem přijít s levnějšími a účinnějšími postupy při výrobě léků a dalších látek nebo dokonce přijít i s novými látkami a potenciálními novými léky.

Další firmou je Vesys Electronics, která nabízí zařízení, které umožní majiteli pozemku na základě seismických otřesů identifikovat, že se na jeho půdě pohybuje například zloděj. Toto zařízení se může uplatnit jak u rodinných domů, tak především u velkých průmyslových areálů, polností, vinic či lesů. Základní kapitál této firmy je 20 tisíc korun.

Zvýšení základního vkladu zpět na původní úroveň by bylo krokem zpět.Vojtěch Krmíček, Jihomoravské inovační centrum

„Zvýšení základního vkladu zpět na původní úroveň považujeme za krok zpět. Uplynul jen rok od zavedení jednokorunového eseróčka a než se tato možnost vůbec dostane do povědomí a začínající podnikatelé ji začnou více využívat, zase se pravidla změní a zpřísní,“ uvedl pro Právo Vojtěch Krmíček, šéf programů pro začínající firmy, tzv. startupy v JIC.

Během jednoho roku se dopady takového opatření nemohou podle něj projevit. „Ze svých zkušeností třeba při hodnocení podnikatelských záměrů v soutěži Česká inovace ale můžu říct, že už tam jsem viděl pozitivní dopad snížení základního kapitálu,“ pokračoval Krmíček.

Zatímco dříve většina přihlášených projektů do soutěže byla ještě vedena na živnostníky, letos byly prakticky všechny tyto projekty už založeny i jako firmy. „A myslím, že roli hraje právě i nižší základní vklad pro založení firmy. Zvlášť u těch, kteří podnikání opravdu zkouší poprvé, jako jsou studenti nebo i akademici, kteří se rozhodnou rozjet vlastní projekt,“ dodal.

Proti i řada právníků

Plány ministerských úředníků, o kterých bude nakonec rozhodovat vláda, ale počítají s tím, že by se vklad nutný pro založení s.r.o. opět podstatně zvýšil. V kuloárech se přitom hovoří o původní, dvousettisícové částce.

Řada právníků s tím však nesouhlasí. „Návrh na změnu výše základního kapitálu u s.r.o. nevnímám jako pozitivní. Stálost právní úpravy je jednou z hodnot, které bychom měli ctít. Proto nejsem zastáncem změn již po roce účinnosti základních pilířů soukromého práva, jakými jsou občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích,“ řekl Právu advokát AK Weinhold Legal Zbyšek Kordač.

Připomněl, že k daňovým podvodům typu karuselových obchodů, které fungují tak, že podnikatelé zapojení do obchodního řetězce nezaplatí daň z přidané hodnoty u předem určené firmy, docházelo i v době, kdy byl minimální základní kapitál v s.r.o. 200 tisíc korun.

„Nemyslím si tedy, že je důvodné očekávat od návratu ke staré úpravě důsledky, které v minulosti neměla, a to za cenu ztížení přístupu k podnikání zejména pro startupy. Podle mého názoru to nepřispěje ke konkurenceschopnosti ČR,“ dodal Kordač.

Stálost právní úpravy je jednou z hodnot, které bychom měli ctít. Proto nejsem zastáncem změn již po roce účinnosti.Zbyšek Kordač, AK Weinhold Legal

Podobně to vidí i expert na obchodní právo Bohumil Havel. Záměr ministerstva jde podle něj proti trendu ve většině evropských zemí. „Ochrana věřitelů je v českém právu zajištěna jinými nástroji, formální fixace základního kapitálu nikoho nechrání. Navíc to povede ke snížení konkurenceschopnosti českého podnikatelského prostředí,“ uvedl pro Právo Havel.

Konkrétní statistická data, kolik společností „za korunu“ bylo loni založeno, budou podle mluvčí ministerstva Hrochové známa na přelomu ledna a února. Jen za čtyři měsíce loňského roku jich však vzniklo více než pět set, další stovky až tisíce nových eseróček mělo základní kapitál nižší než dřívějších 200 tisíc korun. Často šlo o vklady kolem 20 nebo 50 tisíc korun.

Založit firmu v ČR není jednoduché

Na založení eseróčka sice nyní stačí symbolická koruna, celý proces vzniku firmy je však u nás stále administrativně poměrně náročný a zdlouhavý. Zatímco založení společnosti s ručením omezeným například ve Velké Británii zabere jen tři dny, v Česku si to obvykle vyžádá dva až tři týdny.

„Mělo by se řešit také snížení nákladů na kolky, notáře a celý proces zakládání více zlevnit, elektronizovat a urychlit,“ poznamenal šéf CF Plus Chemicals Matoušek.

„V Estonsku můžete založit byznys online během půl hodiny z chytrého telefonu, základní vklad je 2500 eur, tedy asi 70 tisíc korun, ale nemusíte ho vložit hned při založení, jen se musíte zavázat při založení k přesnému datu, kdy vklad splatíte,“ upozornil pak na snadné zakládání firem v Pobaltí Krmíček.