Podle ústředního ředitele České správy sociálního zabezpečení Viléma Kahouna za podvody s neschopenkami nedávno padly tvrdé tresty, a to u organizované skupiny tří desítek osob.

Hlavní organizátorka dostala natvrdo 4,5 roku, ostatní obvinění dostali tresty odnětí svobody v trvání od šesti měsíců do tří let s tím, že výkon trestu se podmíněně odkládá na zkušební dobu 24 měsíců až pět let.

Zapojují se do toho zaměstnavatelé a lékařiFrantišek Koníček, ministr práce a sociálních věcí

Jen za loňský rok policie, ke které se samozřejmě všechny tyto případy nedostanou, řešila přes 400 podvodů proti sociálnímu zabezpečení a nemocenskému pojištění. Vyčíslila přitom škodu na 16 miliónů korun.

V průměru si tak jeden podvodník s neschopenkami přišel na 40 tisíc korun, což plus minus odpovídá i s náklady firmy na zdravotní a sociální pojištění dvěma měsíčním platům pod celorepublikovým průměrem. Za letošních osm měsíců policii přistálo na stole přes 280 těchto podvodů.

Nemají teď na výplaty, pošlou lidi na nemocenskou

Podvody s neschopenkami ovšem podniky také často přechodně řeší kritickou situaci, kdy nemají na výplaty, ale očekávají další zakázky, a tak hrají o čas a za každou cenu redukují náklady.

Zaměstnance pošlou domů na nemocenskou do doby, než podniku odběratelé zaplatí nebo přijde nová poptávka. Lékaři to zastřeší razítkem na neschopence.

„Zřejmě kvůli ekonomické krizi zaznamenáváme častější snahy o zneužívání nemocenských dávek. V některých případech se do podvodů zapojují i zaměstnavatelé a lékaři,“ potvrdil ministr práce a sociálních věcí František Koníček. Dopouštějí se podle něho trestného činu podvodu, padělání a pozměnění veřejné listiny.

Sever se dotuje neschopenkami

Podle ministerstva práce a sociálních věcí se nemocenská nejvíce zneužívá v severních a východních Čechách a na severní Moravě, tedy sociálně nejvíce postižených regionech.

„Dalším způsobem, jak se někteří snaží získat peníze z dávek nemocenského pojištění, je účelové zaměstnávání příbuzných či známých ve vlastní firmě,“ dodal vrchní ředitel sekce sociálně pojistných systémů ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Biskup.

Ministerstvo proto chce snížit dávky lidem, kteří vykazují vysoký plat a začnou čerpat nemocenskou bezprostředně po nástupu do zaměstnání.

Přesně tak se bezmála o 200 tisíc obohatil například muž z Kopřivnice spolu s dalšími třemi komplici. Uzavřel s nimi pracovní smlouvy za malou organizaci. „Zaměstnanci“ pak krátce po přihlášení k nemocenskému pojištění nastoupili na téměř půl roku na pracovní neschopnost.