Hlavní obsah

Krize zbořila národní mýtus, Češi už jsou ochotní stěhovat se za prací

Právo, Jakub Svoboda

Češi patří dlouhodobě mezi národy, kterým se za novou prací stěhovat příliš nechce. Dopady hospodářské krize, především dlouhodobý pokles reálných příjmů a vysoká nezaměstnanost, ale ochotu lidí změnit kvůli zaměstnání bydliště razantně zvýšily.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Vyplývá to z nedávného průzkumu poradenské společnosti KPMG, jehož výsledky má Právo k dispozici. Podle něj by se kvůli práci bylo nyní ochotno přestěhovat až 70 procent Čechů. Ještě před dvěma lety se takto v sociologických průzkumech vyjadřovalo pouze necelých 40 procent dotázaných.

Ochota by byla, práce je ale málo

„Zdá se, že začínáme bořit jeden z největších národních mýtů o nízké pracovní mobilitě Čechů. Ačkoliv u nás panuje povědomí, že se stěhování za prací bráníme, náš průzkum naznačuje pravý opak,“ sdělil Právu partner KPMG Česká republika Otakar Hora.

Úřady práce v srpnu evidovaly 551 tisíc uchazečů o zaměstnání. Přestože většina lidí by se do jiného regionu nakonec i přestěhovala, s výjimkou Prahy a Středočeského kraje se práce hledá jen velmi obtížně. Podle statistik úřadů teď připadá v Česku na jedno volné pracovní místo v průměru 14 uchazečů. Problémem navíc občas bývá i nedostatečná nabídka bydlení.

Téměř třetina Čechů by se proto za určitých okolností nebránila ani pracovní nabídce ze zahraničí, ukázal průzkum KPMG. Většina respondentů přístupných stěhování kvůli práci by ale zůstala pouze v ČR. Změnit bydliště za žádných okolností nechce 30 procent dotázaných.

Ochota lidí stěhovat se za prací postupně klesá s rostoucím věkem. Zatímco u mladých do 30 let by se stěhovaly až tři čtvrtiny z nich, u starších věkových kategorií je ochota k takové změně o poznání nižší.

Kotva jménem rodina

„Jakmile přijde rodina, budujeme si zázemí a stáváme se závislejší na našem okolí i lokalitě. Naše rozpočty jsou navíc často zatíženy hypotékami, které nám v stěhování brání,“ uvedl Hora.

Rozhodování o práci jinde bývá často velmi obtížné, v mnoha případech ovlivní celou rodinu. Zvažované přestěhování mohou zmařit odlišné priority partnerů, ohledy na děti či příbuzné, ale i obavy z přesunu z důvěrně známého prostředí do nového.

„V případě změny trvalého bydliště je nutné vyměnit všechny osobní doklady, případně také zaplatit daň z převodu nemovitosti. Pokud je bydlení vázáno hypotékou, přicházejí další komplikace,“ uvedl analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.

Ženy se začínají na pracovním trhu prosazovat čím dál více, jsou ambicióznější, a tedy i ochotnější přizpůsobit se požadavkům svého zaměstnavatele.
Otakar Hora

Souhlasí ale s tím, že ochota lidí ke stěhování obecně vzrostla. „Současná špatná situace způsobuje, že trh práce je velmi chladný a opravdu vybízí k tomu, stěhovat se do regionů s vyšší zaměstnaností. Nabídek není mnoho, a tak jdou lidé do regionů, kde najdou uplatnění. Z tohoto pohledu je atraktivní hlavně Praha, která láká svou velmi nízkou nezaměstnaností.” Podle loňské studie Českého statistického úřadu je výrazná migrace lidí zejména z Moravskoslezského a Ústeckého kraje právě do Prahy. „Zde je jasně vidět, že trend stěhovat se za prací je silný,“ poznamenal Kozub.

Lidé, kteří hledají nabídky ve svém oboru nejen ve svém okrese, ale v rámci celé republiky, mají podle něj větší šanci, že si je nějaký zaměstnavatel nakonec vybere. Podle nejmenovaného personalisty je stále poměrně nízká míra mobility například u ceněných technických profesí a spíše se k přesunu do jiného regionu dají přemluvit odborníci, kteří už mají odrostlé děti.

Jsme více svolní i k delšímu dojíždění

Vedle větší připravenosti trvale změnit kvůli práci své bydliště jsou Češi stále více svolní i k delšímu každodennímu cestování do zaměstnání. Podle loňských průzkumů je více než třetina lidí ochotna za prací dojíždět, i když to zabere více než hodinu denně. Pro více než 300 tisíc Čechů je to už dnes každodenní realita. Za prací mimo město či obec, kde má trvalé bydliště, vyjíždí téměř milión z celkem 4,5 miliónu českých zaměstnanců.

Z aktuálního průzkumu KPMG podle Hory překvapivě vyplývá, že z hlediska pracovní mobility jsou ženy flexibilnější než muži.

„Ženy se začínají na pracovním trhu prosazovat čím dál více, jsou ambicióznější, a tedy i ochotnější přizpůsobit se požadavkům svého zaměstnavatele,“ doplnil Hora.

Vžitá představa, že čím vyšší vzdělání, tím větší otevřenost vůči pracovní mobilitě přestává platit. Rozdíly dnes panují především v motivaci. Nabídka dělnických profesí bývá v místě bydliště malá, proto jsou lidé s nižším vzděláním, obvykle bez maturity, za prací nuceni dojíždět.

Vysokoškoláci naopak vidí v práci mimo své bydliště hlavně příležitost získat nové zkušenosti a lepší platové ohodnocení.

Lidé se základním vzděláním nebo vyučení se častěji stěhují jen po dobu pracovního týdne, kompletně se přestěhovat je podle průzkumu ochotna necelá polovina z nich. Naopak tři čtvrtiny vysokoškoláků by se přestěhovaly trvale, 48 procent dokonce i do zahraničí.

Anketa

Odstěhovali byste se za prací?
ano
58,6 %
ne
41,4 %
Celkem hlasovalo 17686 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám