Prvňák při nástupu do školy vyjde rodiče průměrně na 8400 korun

Pokud je školáků v rodině víc, finanční nároky úměrně tomu rostou.

Na rodiče přitom číhají nejen výdaje za nezbytné školní pomůcky a vybavení, ale i platby za obědy, družinu, kroužky či za dopravu do školy.

Pravděpodobně nejsledovanějším výdajem je nákup školní aktovky. Kolik je rozumné zaplatit a kdy je už cena přemrštěná? Podle výsledků analýzy cena zpravidla neklesne pod sedm set korun, ale velmi snadno se dostane do řádu tisíců.

Na výši celkových výdajů má pochopitelně vliv i to, jak drahou a značkovou výbavu chtějí rodiče svému školákovi pořídit. Markantní rozdíly jsou patrné například u speciálních tužek a pastelek. Zatímco obyčejné pastelky mohu vyjít rodinu na patnáct korun, za ty nejdražší pak zaplatí i více jak stokorunu. Dražší pastelky mají speciální tvary nebo povrch, aby dětem neklouzaly a lépe se držely.

„Je vidět, že i v tomto segmentu platí, že za značku se platí. Pokud je tužka ergonomická, její cena rázem roste několikanásobně. Při výběru je dobré ale postupovat s klidnou hlavou a přemýšlet nad životností takové věci,“ uvedl pro Právo analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.

Rodiče při výběru školních potřeb dbají podle prodejců zejména na pevnost a odolnost materiálů. Rozhodují se zároveň na základě zdravotního a bezpečnostního charakteru pomůcek. Batohy a aktovky proto volí nejčastěji s polstrováním, které je opatřeno silnými popruhy a respektuje měnící se dětskou anatomii.

„V letošním roce evidujeme největší zájem rodičů o kvalitní polstrované batohy a aktovky, dále o penály a výtvarné potřeby. Na začátku září pak očekáváme zvýšený zájem o různé typy sešitů, desky na písmena, lepidla, pravítka a psací potřeby, které dostanou žáci od svých učitelů v povinném seznamu,“ sdělila Právu Jana Martínková ze společnosti Activa, která je významným distributorem školních, výtvarných a kancelářských potřeb.

Plně vybavit penál tužkami, perem či pravítkem vyjde rodiče na více 200 korun. „Jen za pomůcky – tedy pero, tužky, ořezávátko, modelínu, barvy apod. jsme už přes naši školu zaplatili 654 Kč. Na dalších 481 Kč pak přišly učebnice,“ řekla Právu maminka letošní prvňačky Julie. Za družinu zaplatí za pololetí 1200 korun, každý dotovaný oběd pro dceru ve školní jídelně bude stát 23 korun.

Cena kroužků se podle průzkumu Home Creditu ve většině případů od loňského roku nezměnila a pohybuje se mezi 300 a 1000 korunami za jedno pololetí. Některé sportovní nebo výtvarné kroužky však mohou být i výrazně dražší a zpravidla jde o největší položku v nákladech na školáka.

Některé základní školy ale nabízejí vybrané kroužky zdarma. Učitelé vedou aktivity na dobrovolné bázi, někde potom hradí platy personálu zřizovatel, tedy město nebo obec.

Rodiče podle Kozuba většinou nezaplatí víc ani za školní obědy. Tam, kde se zdražuje, jde o jeden a půl až dvě koruny „Ceny obědů zůstávají ve stejné cenové hladině. I přes všeobecný růst cen potravin v posledních letech se školám daří udržet ceny velmi podobné jako vloni. Lépe jsou na tom velké školy a školy ve městech, kde mají možnost využít velkoobchodů a tlačit ceny surovin dolů,“ dodal analytik.

V celkově sumě se také promítá fakt, jestli rodiče chtějí svého školáka vybavit mobilním telefonem. Ceny i těch nejlevnějších se totiž pohybují okolo dvou tisíc korun. Rodiče chtějí mít možnost děti zkontrolovat, jestli je vše v pořádku, a tak jim telefon často právě při nástupu do školy pořizují. Za výdaje související se školou se dá už dnes považovat také pořízení počítače nebo tabletu.

I přesto, že za jednotlivé položky školního vybavení rodiny utratí řádově desítky až stovky korun, konečná částka se vyšplhá do výše, která už některým rodičům udělá doslova čáru přes rozpočet. I vzhledem k dlouhodobému poklesu reálných mezd a vysoké nezaměstnanosti některým domácnostem nezbývá nic jiného, než si na nákup pomůcek pro dítě půjčit.

„Mohu potvrdit zvýšený zájem o půjčky na nákup školního vybavení. Jedná se o nižší částky, řádově do deseti tisíc korun, se splatností do šesti měsíců,” uvedl pro Právo Zbyněk Laisek z portálu Sfinance.cz.

Podle Laiseka mnohé rodiny situaci řeší nedostatek financí na školní vybavení jednorázovou bezúčelovou půjčkou. „Zajímavé je, že si často půjčují více, než potřebují na školní vybavení. Limitem půjčky tedy často není cena pomůcek, ale kolik je schopen a ochoten dlužník splácet. Obecně bych spíše doporučoval vytvářet si v průběhu roku rezervu a počítat s tím, že pořízení školní výbavy není nečekaným výdajem, ale výdajem plánovaným,“ doplnil Laisek.