„Kvůli jakési hře na ochranu osobních údajů si banka nebo jiná společnost poskytující úvěry nemůže v registru obyvatel s jistotou ověřit, zda předkládaný občanský průkaz není fiktivní, opatřený zneužitou osobní identitou. Tedy např. jménem a rodným číslem,“ řekla Právu specialistka na odhalování finančních podvodů Drahoslava Rosová.

Ví, o čem mluví. Působila několik let jako šéfka oddělení prevence podvodů ve velké bance. Vzpomíná například na pětičlennou bandu z jižní Moravy, která byla nedávno odsouzena. Pomocí falešných dokladů vytáhla tato banda z bank pět desítek úvěrů v celkové výši bezmála dvacet miliónů korun. Když k členům bandy vrazila policie, našla u nich dalších na 200 padělaných a upravených občanek.

Když člověka okradou, musí co nejdříve telefonicky zablokovat bankovní kartu a zmizení občanky ihned nahlásit na nejbližší služebnu policie. Ta průkaz zneplatní. Pak se dané číslo občanky objeví na webu resortu vnitra v databázi neplatných dokladů.

„Okradení lidé udělali chybu, když to na policii šli nahlásit třeba až za dva dny. Někdo si na ně opravdu úvěr vzal. Jenže banka se s nimi už o tom vůbec nebavila, protože pro ni byl rozhodující čas nahlášení, uvedený v protokolu policie,“ uvedla Rosová.

Následně musí okradený odcizení dokladů do 15 dnů nahlásit na příslušném obecním úřadu.

Pachatel údaje zneužije pro nový doklad

Ani tyto kroky ale nepřinášejí jistotu, že někdo na vaše jméno neudělá podvod. „Veřejně dostupná databáze zneplatněných dokladů je přehled skutečných občanek, které už neplatí. Ale pachatelé reálné osobní údaje zneužívají k vytváření falešných dokladů. A když nějaký doklad oficiálně neexistuje, není ani veden jako neplatný. Banky i úvěrové firmy si to nemají jak ověřit, když nesmějí ani vznést dotaz na registr obyvatel, zda daný doklad je v pořádku,“ řekla Rosová.

K poskytnutí úvěru ale u banky nestačí jen občanka. Je potřeba potvrzení o příjmech od zaměstnavatele. Jenže i na to se podle Rosové některé podvodnické firmy zaměřují a vydávají fiktivní potvrzení o příjmech.

Nevinný bance neplatí

„Systémy ověřování máme propracované a pořád se zdokonalují, takže by se už nemělo stát, že na něčí zneužitou identitu banka poskytne úvěr. Každopádně pokud by klient doložil, že měl občanku zablokovanou, tak by podvodem vylákaný úvěr nemusel splácet. Na pobočkách jsou všude kamerové systémy, takže by pak šlo doložit, že skutečný klient si úvěr nebral. Otázkou ovšem je, jak si to hlídají některé nebankovní společnosti,“ řekl Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.

Podle právníka Františka Korandy nevinní lidé mívají velké problémy se vymanit z podvodných úvěrů, které si nevzali, právě u nebankovních úvěrových firem či leasingových společností.

„Některé leasingové a úvěrové společnosti umožňují uzavírat smlouvy o půjčkách i po internetu. Nyní evidujeme už sedm případů takto podvodně uzavřených půjček,“ varuje Petra Trypesová z policie v Děčíně.

Když přijde výzva k placení a hrozba exekuce, je rozhodně třeba ihned se začít u soudu bránit a dokazovat, že si člověk půjčku nevzal, aby nepromeškal zákonné lhůty.

Na ukradenou nebo falešnou občanku se také zloděj může prokazovat revizorům a ti, když jsou méně pozorní, pak zaregistrují černou jízdu. „Falzifikáty občanek z Moravy byly ale tak zdařilé, že pouhým okem se to stejně nepoznalo,“ konstatovala Rosová.

Pokuty: Protokol nemusí stačit

Na nic netušícím člověku ovšem je, aby dokázal, že zrovna v ten čas v daném dopravním prostředku nejel.

„Protokol od policie o nahlášení odcizení dokladů dopravním podnikům v praxi nestačí, aby přestaly pokutu vymáhat, protože jsou i tací lidé, kteří nahlásí ztrátu občanky a pak si na ni jezdili načerno,“ vysvětlila úřednice z dokladové agendy na obecním úřadě v Horních Počernicích.

Po ženě vymáhají statisíce

Obrovskou smůlu měla například Jaroslava Čiháková z Prahy. V roce 1998 utekla se dvěma dětmi od svého násilnického manžela. Skrývala se před ním mimo trvalé bydliště. Někdo jí však odcizil občanský průkaz a jezdil s ním v letech 2000 až 2005 načerno v pražské HD.

Nasekal celkem 42 pokut. Rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 2 se k paní Čihákové nedostaly. O nařízených exekucích na byt se proto dozvěděla až v roce 2010. [celá zpráva]

„Tím, že disponovala potvrzením o odcizení dokladu, byla přesvědčena, že pokuty musí dopravní podnik stornovat. Propásla tak lhůty pro podání opravného prostředku v rámci soudního řízení, zejména lhůtu pro podání žaloby pro zmatečnost, jelikož jí byl ve věci ustanoven nezákonný opatrovník,“ vysvětluje zoufalost situace Čihákové advokát Adam Batuna, který se případu na konci roku 2011 bezplatně ujal poté, co o něm informovalo Právo.

Dopravní podnik pokuty nestornoval z důvodu již zahájených exekucí a s ohledem na skutečnost, že by musel uhradit náklady právního zastoupení a náklady a odměnu exekutora. Batuna tedy podal několik návrhů na spojení víceméně totožných exekucí, aby se snížily náklady na ně. Z původních 42 exekucí se dostal na 25. Po Čihákové tak už není vymáháno 690 458 korun, ale „jen“ 444 035 Kč. Tento dluh ale nezavinila. Skutečný černý pasažér, který zneužil její občanku, zůstal neznámý.

Letos v květnu advokát Tomáš Sokol, který pokuty pro dopravní podnik vymáhá, dal Čihákové mimořádnou slevu z nároků na náklady za právní zastoupení v rozsahu 50 procent – celkem 118 tisíc korun. Něco slevil i dopravní podnik.
Exekutor Juraj Podkonický ženě navzdory výjimečnosti případu neslevil nic. Po odečtení všech úlev tak po Čihákové stále vymáhají 277 tisíc korun. Kvůli jedné ukradené občance.