Darování je a i nadále bude u osob patřících do I. a II. skupiny osvobozeno od daně. Náklady spojené s darováním jsou přitom mírné – prakticky jen za sepsání darovací smlouvy odborníkem a poplatek za vklad do katastru.

Ani u dědění se nyní daň v I. a II. skupině neplatí a od ledna se osvobození rozšíří i na třetí skupinu (vzdálení příbuzní, ostatní fyzické a právnické osoby). Dědic ovšem musí zaplatit poplatek notáři za vyřízení dědictví. Ten není malý a je odstupňován podle obvyklé ceny zůstavitelova majetku.

Příklad poplatků notáři za vyřízení dědictví  
Výše majetkuPoplatek
500 tisíc Kč6800 Kč
1 milión Kč11 300 Kč
3 milióny Kč21 300 Kč
6 miliónů Kč24 300 Kč
10 miliónů Kč28 300 Kč 

Dar nemusí být vždy vhodný

Při darování je ovšem nutno vzít v úvahu nejen to, že vyjde laciněji, ale především celkovou situaci v rodině.

Darování nemovitosti jistě nic nebrání například tehdy, když rodiče mají jediného potomka, se kterým žijí v naprosté shodě, a sami mají kde bydlet, nebo mohou předpokládat, že jejich společné bydlení bude zcela bezproblémové.

Jiná situace může nastat tam, kde to ve vzájemných vztazích skřípe. Tehdy může být výhodnější majetek nechat až na dědění a případně sepsat i závěť. Jde i o to, že díky novému občanskému zákoníku bude mít zůstavitel zcela jiné možnosti než dnes.

Například bude moci dát v závěti příkaz nebo podmínku pro dědice, bez jejichž splnění dědictví nenabyde.

Zůstavitel bude moci rovněž ve větší míře než dosud krátit potomky – nezletilý se bude muset spokojit i se třemi čtvrtinami zákonného podílu (dnes musí dostat zákonný podíl celý) a zletilý potomek může být krácen až na čtvrtinu zákonného podílu (dnes ho lze krátit na jednu polovinu).

Zůstavitel také bude moci vyloučit, aby se dědicové domluvili o rozdělení majetku jinak, než je jeho vůle. Rovněž už za svého života bude moci rozhodnout o svém majetku zcela novým způsobem - uzavřením tzv. dědické smlouvy.

Většinou jde o nevratný krok 

Dárce také musí počítat i s tím, že darování je zpravidla nevratný krok.

V současnosti se sice může domáhat vrácení daru tehdy, „jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy“, ale vzhledem k nejednotnému postupu soudů je vymáhání daru zpět značně obtížná záležitost s nejistým výsledkem.

Nový občanský zákoník umožní jednak odvolání daru pro nevděk obdarovaného a jednak pro nouzi dárce.

Novinkou je zejména odvolání daru pro nouzi dárce. Má se týkat případu, kdy se dárce dostane do „takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní, nebo osoby, k jejíž výživě je povinen“.

Pak bude moci dárce požadovat po obdarovaném, aby mu vydal dar zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nejvýše ale v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Od ledna bude možné i dar vázat na podmínky či příkazy. V současnosti nemůže dárce žádat za dar něco, co má majetkovou povahu. Lze ale například zřídit věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti dárcem.

Zcela jasná situace, zda volit mezi darováním či dědictvím, je naopak u třetí skupiny osob. Darování v této skupině totiž bude od ledna 2014 i nadále zdaňováno, a to daní z příjmů. Daň přitom bude zpravidla vyšší než dnes. 
Jestliže se tedy někdo dlouhodobě stará o vážně nemocného souseda, který nemá rodinu a chce na svého pečovatele převést například domek, pak je určitě lepší to řešit dědictvím než darováním.