Paní Věra po smrti manžela žila s dcerou, zetěm a malým vnukem. Aby si mladá rodina mohla splnit svůj sen, vlastní domek se zahradou, darovala jí veškeré svoje úspory. Následovaly úvěry od bank a poté, kdy jí banky odmítly dále půjčovat, řešila situaci půjčkami v nebankovních společnostech. Postupně ale přestala své dluhy zvládat a nemohla už dále rodinu své dcery podporovat. V ten okamžik skončila na ulici. Dcera ji vyhnala z domu.

Naštěstí se Věra brzy seznámila s mužem, který byl ochoten jí pomoci dluhy splácet. V té době už měla 18 věřitelů, a závazky tak nezvládali platit ani ve dvou. "Paní Věra bohužel ztratila i přehled o celkové výši svého dluhu, neměla žádné úvěrové smlouvy ani jiné dokumenty, které by alespoň orientačně dokladovaly výši jednotlivých závazků. Prý jí všechny dokumenty zničila dcera," uvedla pro Novinky Kateřina Plháková z Asociace občanských poraden. Jedno z kontaktních pracovišť totiž žena navštívila a požádala o pomoc při vyplnění žádosti o oddlužení neboli osobní bankrot.

Osobní bankrot - jedna z cest z dluhů

Již od roku 2008 může být osobní bankrot (oddlužení) řešením jen pro ty dlužníky, kteří se do svízelné situace dostali jako běžní občané, nemají tedy dluhy z podnikatelské činnosti. Člověk, který požádá o oddlužení, musí mít alespoň dva věřitele a být u nich v prodlení se splátkami více než 30 dní.

Pravidla pro oddlužení určuje insolvenční zákon (Zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení). Od jeho platnosti byly vyhlášeny už desítky tisíc osobních bankrotů. Například v roce 2012 to bylo 16 956 oddlužení, což představuje nejvyšší počet od roku 2008. Proti roku 2011 se jedná o meziroční nárůst 46 procent (2011 - 11 590 osobních bankrotů).

Během 5 let splatit aspoň 30 procent dluhů

Věře se postupně s pomocí pracovnice občanské poradny podařilo dát dohromady u 18 věřitelů celkový dluh ve výši 1,28 miliónu korun. Aby jí soud povolil oddlužení, musela doložit, že během pěti let bude schopna nezajištěným věřitelům uhradit alespoň 30 procent dluhů. "Podmínku splnila, i když v jejím případě to bylo hraniční," uvedla Plháková.

Věra žádost zaslala ke Krajskému soudu v Praze. Ten však její žádosti nevyhověl, protože dluh byl ve skutečnosti vyšší. Dosáhl 1,36 miliónu korun. V tomto případě ženiny příjmy nestačily na splnění podmínky úhrady minimálně 30 procent celkové dlužné částky.

Nakonec měla Věra štěstí, se splácením byl ochotný jí pomoci nevlastní syn. Sepsali společně smlouvu o důchodu a soud nakonec oddlužení schválil.

Žádost o oddlužení podává dlužník

O povolení osobního bankrotu žádá sám dlužník na příslušném krajském soudě. K žádosti musí připojit soupis veškerého svého majetku a také veškerých svých závazků. Musí doložit i své příjmy za poslední tři roky a očekávané příjmy v následujících pěti letech. To proto, aby bylo zjevné, jestli bude mít z čeho splácet své případné závazky.

I v průběhu oddlužení je dlužník pod pravidelným dohledem insolvenčního správce a soudu. "Pokud soud na základě údajů uvedených v návrhu na povolení oddlužení rozhodne o úpadku dlužníka, určí mu insolvenčního správce, a pokud dlužník zároveň splňuje zákonné podmínky, povolí soud oddlužení," doplnil pro Novinky Michal Kozub ze společnosti Home Credit.

Dva způsoby oddlužení

Samotné oddlužení může proběhnout dvěma způsoby. Buď zpeněžením majetkové podstaty, to znamená, že prodá svůj majetek, nebo plněním splátkového kalendáře. "O oddlužení plněním splátkového kalendáře žádají dlužníci nejčastěji a obecně je právě toto nejčastěji myšleno pod označením 'osobní bankrot'," upřesnil Kozub.

Podle Kozuba však nezáleží na dlužníkovi, jakou formou oddlužení proběhne. I když dlužník například žádá o oddlužení formou splátkového kalendáře, ale možné jsou v jeho případě oba způsoby, může být oddlužen i prodejem majetku.

Samotné oddlužení plněním splátkového kalendáře pak znamená, že dlužník musí po dobu pěti let pravidelně měsíčně splácet zákonem určenou část svých příjmů. Pokud dlužník v tomto období obdrží nějaké dary nebo získá dědictví, musí je také použít na splacení svých závazků.