„Provozujeme lékárnu a měli jsme sporný dluh deset tisíc korun. Po dohodě s věřitelem jsme ho uhradili. Chtěli jsme se vyrovnat také s právníkem druhé strany. Číslo účtu nám neoznámil. Místo toho podal k soudu návrh na exekuci.

Ten bez dalšího zkoumání vydal usnesení o exekuci, kterou naštěstí okamžitě zastavil až samotný exekutor, poté, co jsme doložili, že byla částka uhrazena ještě před podáním návrhu na exekuci,“ napsal Právu Rudolf L. z Prahy.

Věřitel se omluvil, jeho advokát nikoliv

Z korespondence, kterou mu poskytl exekutorský úřad, a z omluvy od věřitele, vyplynul prostý závěr: exekuci u soudu navrhl advokát Michal F. jen proto, aby si přišel k větším penězům. I když účelově zneužil soudní instanci, nijak potrestán, ani výtkou, nebyl.

Důvod, proč se u soudů spouští exekuce i na lidi, kteří již dluh uhradili, je jednoduchý: nových exekucí je vyhlašováno již přes milión ročně. V průměru dají soudy každý pracovní den razítko na čtyři tisíce nových exekucí. Není čas na nějaké podrobné zkoumání každé věci.

Vyšším soudním úředníkům stačí doklady a tvrzení od věřitele, aby exekuci nařídili. Dlužníků se už v takovém množství případů na nic neptají.

Lidé pak musejí s dokladem o zaplacení v ruce prosit exekutora, aby proces zastavil. Jenže často stejně musejí ještě navíc doplácet za právní náklady těch, kteří na ně exekuci poštvali. A když jim exekutor nevyhoví, musejí se postižení obracet zpět na soudy, ale často na jinou úřadovnu – proces obhajoby je dlouhý, složitý a náklady mezitím naskakují.

Problémy s doručováním korespondence

Navíc, jak Právo rovněž varovalo, dochází k tomu, že se k lidem mnohdy nedostane včas důležitá soudní korespondence poté, co se lidé přestěhují. Nemají pak šanci včas reagovat.

Nedoručený platební rozkaz se zruší, jenže pak nastupuje exekuční proces, a exekutor si už osobu najde. Teprve poté dokazovat, že dluh byl uhrazen, bývá problém, co se týče nákladů.

„Po třiceti letech jsme se z centra museli přestěhovat na sídliště. Na České poště jsem si objednala dosílání do nového bytu. Paní, která bydlela v původním bydlišti, mne však varovala, že mi přesto chodí pošta na starou adresu,“ popisuje peripetie s adresou, a tedy i zárodek potíží s doručením soudních písemností, čtenářka Antonie H. z Brna-Kohoutovic.

Došla znovu na poštu, ale tam jí řekli, že některé zásilky (označené jako O. P.) nedoručuje pošta, ale jiné subjekty a že rovněž SIPO si musím vyřídit zvlášť.

Změnit adresu v registru nestačí

„Takže jsem obešla veškeré subjekty, kde by bylo možné předpokládat, že musím doložit novou adresu novým občanským průkazem, tedy dodavatele energií, telekomunikací, pojišťovnu, banku. Když jsem se zeptala na Czech pointu, zda prostě jen nestačí změnit adresu v registru občanů, řekli mi, že nestačí,“ tvrdí čtenářka.

V centrálním registru obyvatel by se ale nová adresa, která je na novém občanském průkazu, měla objevit. Jenže firmy, jako třeba energetici, do něho stejně nemají přístup, prý kvůli ochraně osobních údajů občanů. „I když jsem všechna nahlášení nové adresy podstoupila, písemnosti mi i nadále chodily na původní, starou adresu a dokonce i ty, u nichž bylo stěhování předmětem korespondence. Například dodavatel energie poslal dopis na staré bydliště. Nebýt ochoty bývalé sousedky, tak klíčové dokumenty v ruce nemám,“ uzavřela paní Antonie.

Logicky nechápe, že při elektronickém vybavení úřadů a všudypřítomném internetu a kdejakých on-line aplikací musí stěhující se občan obcházet veškeré úřady a firmy jen kvůli změně adresy, když by k tomu podle ní měla přece jen stačit změna v registru obyvatel.